Záporožská jaderná elektrárna pod ruskou okupací: co zjistila MAAE a jak to vypadá v roce 2026

Obsazení elektrárny

Záporožská jaderná elektrárna u města Enerhodar na jihu Ukrajiny má šest reaktorů a je největší jadernou elektrárnou v Evropě.

V noci na 4. března 2022 se u ní bojovalo. Podle zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vedla ruská armáda ten den v okolí elektrárny vojenskou ofenzivu s cílem ji ovládnout. Projektil zasáhl budovu poblíž reaktorů a způsobil požár, který se podařilo uhasit. Podle náměstkyně generálního tajemníka OSN Rosemary DiCarlo boje zasáhly výcvikové středisko, nikoli chladicí systém. Samotné reaktory zasaženy nebyly a radiace zůstala v normálu.

Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi tehdy Radě bezpečnosti OSN řekl: „there is no normalcy about this situation when there are military forces in charge of the site“ („na situaci, kdy areál ovládají vojenské síly, není nic normálního“).

O dva dny později MAAE oznámila, že elektrárnu dál obsluhuje původní ukrajinský personál. Jakékoli rozhodnutí vedení, včetně technického provozu šesti bloků, ale musí předem schválit ruský velitel. Ruská vojska navíc vypnula část mobilních sítí a internet, takže se ukrajinský jaderný dozor s elektrárnou jen obtížně spojoval.

Sedm pilířů jaderné bezpečnosti

Grossi na zasedání Rady guvernérů MAAE 2. a 3. března 2022 představil sedm pilířů jaderné bezpečnosti a zabezpečení, které mají platit i za války. Podle pracovního dokumentu, který k nim předložilo 14 států na hodnotící konferenci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, zní takto:

1. Fyzická celistvost jaderných zařízení, ať jde o reaktory, bazény s palivem, nebo sklady radioaktivního odpadu, musí být zachována.
2. Všechny bezpečnostní systémy a zařízení musí být neustále plně funkční.
3. Personál musí moci plnit své povinnosti a rozhodovat bez nepřiměřeného nátlaku.
4. Všechny jaderné lokality musí mít zajištěné vnější napájení ze sítě.
5. Logistické dodávky a doprava do elektrárny a z ní nesmějí být přerušeny.
6. Musí fungovat monitorování radiace v areálu i mimo něj a havarijní připravenost.
7. Musí existovat spolehlivé spojení s dozorným orgánem a dalšími.

Podle zprávy OHCHR z března 2024, která cituje hodnocení MAAE, byl v Záporoží ohrožen každý z těchto sedmi pilířů.

V květnu 2023 Grossi předložil Radě bezpečnosti ještě pět konkrétních zásad pro samotnou elektrárnu. První zní: „There should be no attack of any kind from or against the plant“ („Nesmí dojít k žádnému útoku z elektrárny ani na ni“). Další požadují, aby elektrárna nesloužila jako sklad nebo základna těžkých zbraní či vojáků, aby nebylo ohroženo její vnější napájení a aby klíčové systémy byly chráněny před útoky a sabotáží.

Co viděli inspektoři

Mise MAAE vedená Grossim dorazila do elektrárny na začátku září 2022. Grossi po prohlídce řekl, že fyzická celistvost elektrárny „has been violated, several times“ („byla několikrát narušena“). Od té doby má MAAE v areálu stálou přítomnost.

Zpráva MAAE z 6. září 2022 uvádí, že tým viděl na různých místech elektrárny ruské vojáky, vozidla a techniku, mimo jiné „several military trucks on the ground floor of the Unit 1 and Unit 2 turbine halls“ (několik vojenských nákladních aut v přízemí strojoven 1. a 2. bloku). Ukrajinský personál podle zprávy pracoval „under constant high stress and pressure“ (pod neustálým vysokým stresem a tlakem). Ukrajinská strana MAAE sdělila, že v elektrárně působí specialisté ruské státní korporace Rosatom a vyžadují denní hlášení o důvěrných provozních záležitostech.

MAAE doporučila zřídit kolem elektrárny zónu jaderné bezpečnosti a ochrany a odvézt vojenská vozidla a techniku z jaderných budov. Generální tajemník OSN António Guterres navrhl demilitarizovaný perimetr, ze kterého by ruská vojska stáhla vojáky i techniku a do kterého by nevstoupila ukrajinská vojska.

Rusko přítomnost vojsk popisuje jinak. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja v květnu 2023 v Radě bezpečnosti tvrdil, že z areálu elektrárny „no attacks were ever carried out“ (nikdy nebyly vedeny útoky), že tam nikdy nebyly těžké zbraně ani munice a nejsou tam vojáci, kteří by mohli útočit. Inspektoři MAAE přitom ruské vojáky a vojenská vozidla v areálu, včetně strojoven vedle reaktorů, viděli už v září 2022. Ukrajinský velvyslanec Serhij Kyslycja na stejném zasedání tvrdil, že v elektrárně je asi 500 ruských vojáků a 50 kusů těžké techniky.

Areál i okolí elektrárny opakovaně zasáhla palba. Rusko a Ukrajina se z ní navzájem obviňují. MAAE odpovědnost za jednotlivé útoky nepřipisuje.

Zaměstnanci pod nátlakem

Před invazí v elektrárně pracovalo podle OHCHR zhruba 12 000 lidí, zaměstnanců ukrajinského státního podniku Enerhoatom.

Vladimir Putin 5. října 2022 vydal dekret, podle kterého má elektrárnu převzít do federálního vlastnictví ruský stát a provozovat ji nová ruská organizace. Ukrajinské ministerstvo zahraničí dekret označilo za neplatný. Grossi krátce nato po jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl: „the position of the IAEA is that this facility (Zaporizhzhia) is a Ukrainian facility“ („postoj MAAE je, že toto zařízení je ukrajinské“).

Podle OHCHR dostal personál ultimátum: podepsat novou smlouvu s Rosatomem, nebo opustit okupované území. Ruské síly na zaměstnance tlačily zastrašováním, fyzickým násilím, domovními prohlídkami a výhrůžkami zabavením majetku.

OHCHR vedl rozhovory s 16 zaměstnanci a jejich příbuznými. Zjistil, že:

• 13 zaměstnanců (12 mužů a 1 žena) bylo svévolně zadrženo, nejméně 10 z nich bez možnosti kontaktu s okolím,
• nejméně 8 bylo mučeno, například elektrickými šoky, předstíranými popravami nebo bitím, nebo s nimi bylo jinak špatně zacházeno,
• jeden zaměstnanec, který odmítl spolupracovat s novým vedením, zemřel na následky mučení po zadržení na policejní stanici,
• dva zadržení zaměstnanci se pohřešují.

Ruská armáda zadržela i generálního ředitele elektrárny, a to od 30. září do 3. října 2022, a jeho náměstka pro personální věci od 11. do 17. října 2022.

MAAE podle zprávy OHCHR konstatovala, že pracovní podmínky v elektrárně „increases the risk of a human error, with implications for nuclear safety and security“ (zvyšují riziko lidské chyby s dopady na jadernou bezpečnost a zabezpečení).

Podle Enerhoatomu, na jehož údaje se odvolává OHCHR, odešlo z okupovaného území do 29. prosince 2025 celkem 5 318 zaměstnanců elektrárny.

Výpadky napájení a chladicí voda

Reaktory i bazény s vyhořelým palivem potřebují chlazení i v odstaveném stavu. Když elektrárna přijde o vnější přívod elektřiny, musí čerpadla pohánět nouzové dieselové generátory.

Výpadek	Co se stalo
23. 9. – říjen 2025	Odpojení linky Dniprovska 750 kV, podle World Nuclear News desátá ztráta vnějšího napájení. Trvala asi 30 dní, předchozí výpadky trvaly hodiny.
19. 1. 2026	Elektrárna znovu připojena k poslední záložní lince 330 kV.
20. 8. 2026	Ztráta jediné zbývající linky Ferosplavna-1 kvůli bojům severně od Dněpru. Podle MAAE 26. úplná ztráta vnějšího napájení od začátku války.
začátek září 2026	Napájení obnoveno po téměř třech týdnech díky sedmému místnímu příměří, které zprostředkovala MAAE.

Během srpnového výpadku měla elektrárna k 28. srpnu naftu zhruba na 10 dní a polovinu generátorů vypnula, aby palivo vydrželo déle. Grossi varoval, že bez obnovy napájení nebo dodávek nafty hrozí během několika dní úplný výpadek elektřiny v elektrárně. Dodal: „No nuclear power plant should have to reduce the operation of essential cooling systems in order to conserve diesel fuel“ („Žádná jaderná elektrárna by neměla být nucena omezovat provoz nezbytných chladicích systémů, aby šetřila naftou“).

Dalším rizikem je voda. Po zničení Kachovské přehrady 6. června 2023 MAAE zaznamenala výrazný pokles hladiny nádrže, ze které elektrárna brala chladicí vodu. Grossi tehdy řekl, že bezprostřední riziko nehrozí, a jako náhradní zdroj označil velký chladicí rybník vedle elektrárny. Guterres uvedl, že OSN nemá nezávislé informace o tom, jak k protržení přehrady došlo.

Stav v roce 2026

Všech šest bloků je odstavených. Ruský jaderný dozor Rostechnadzor podle zprávy World Nuclear News z února 2026 vydal desetiletou provozní licenci pro 2. blok, licenci pro 1. blok už dříve. Rosatom chce žádosti pro bloky 3, 4 a 5 podat do konce roku 2026 a reaktory spustit podle ruských předpisů, až to podmínky dovolí. Grossi řekl, že panuje „common view“ (shoda), že spouštět elektrárnu za současné vojenské situace by nebylo rozumné. Ukrajina trvá na tom, že nejlepší cestou k bezpečnosti je návrat elektrárny pod její kontrolu.

Na konci května 2026 zasáhl podle vedení elektrárny dron strojovnu vedle 6. bloku. Rusko z útoku obvinilo Ukrajinu, ta to popřela. Tým MAAE uvedl, že poškození „consistent with the impact of a drone“ (odpovídá zásahu dronu), viníka podle své dosavadní praxe neurčil. Radiace zůstala v normálu.

Grossi v lednu 2026 o válce na Ukrajině řekl: „It continues to pose the world’s biggest threat to nuclear safety“ („Je i nadále největší hrozbou pro jadernou bezpečnost na světě“).