Kdo ponese odpovědnost za zločiny na Ukrajině: zatykače z Haagu, zvláštní tribunál, rozsudky a registr škod

Kdo o čem rozhoduje

Odpovědnost za zločiny ruské války proti Ukrajině řeší několik soudů a institucí. Trestní soudy stíhají jednotlivce, Evropský soud pro lidská práva a Mezinárodní soudní dvůr rozhodují o odpovědnosti států.

Instituce	Koho se týká	Stav v listopadu 2026
Mezinárodní trestní soud (ICC), Haag	jednotlivci	šest veřejně známých zatykačů
Zvláštní tribunál pro zločin agrese	nejvyšší političtí a vojenští představitelé	v přípravě
Evropský soud pro lidská práva (ESLP), Štrasburk	Rusko jako stát	rozsudek z 9. 7. 2025, o odškodnění zatím nerozhodnuto
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), Haag	Ukrajina a Rusko jako státy	řízení o genocidě pokračuje
Registr škod pro Ukrajinu, Haag	poškození lidé, firmy a stát	přes 200 000 žádostí
Ukrajinské soudy	jednotlivci	242 odsouzených k březnu 2026 (údaj ukrajinské strany)

Mezinárodní trestní soud

Žalobce ICC Karim Khan zahájil vyšetřování situace na Ukrajině 2. března 2022 poté, co mu ji předložilo 39 smluvních států. Vyšetřování pokrývá události od 21. listopadu 2013. Ukrajina pravomoc soudu přijala už v roce 2014 a od 1. ledna 2025 je jeho smluvní stranou.

Soud zatím zveřejnil šest zatykačů:

Vydán	Obviněný	Funkce v době činů	Obvinění
17. 3. 2023	Vladimir Putin	prezident Ruska	válečný zločin nezákonné deportace a nezákonného přesunu dětí z okupovaných území do Ruska
17. 3. 2023	Marija Lvovová-Bělová	zmocněnkyně prezidenta pro práva dítěte	totéž
5. 3. 2024	Sergej Kobylaš	velitel dálkového letectva	válečné zločiny útoků na civilní objekty a působení nadměrných škod civilistům, zločin proti lidskosti v podobě nelidských činů
5. 3. 2024	Viktor Sokolov	velitel Černomořské flotily	totéž
24. 6. 2024	Sergej Šojgu	ministr obrany	totéž
24. 6. 2024	Valerij Gerasimov	náčelník generálního štábu	totéž

Zatykače na Putina a Lvovovou-Bělovou se týkají dětí odvlečených nejméně od 24. února 2022. Soudci je vydali jako tajné. Zveřejnili je v zájmu spravedlnosti s tím, že jednání pokračuje a povědomí veřejnosti může přispět k předcházení dalším zločinům. Zatykače na čtyři velitele se týkají raketových úderů na ukrajinskou elektrickou soustavu nejméně od 10. října 2022 do 9. března 2023.

Zatykač není rozsudek o vině. Podle Římského statutu musí být obžalovaný u procesu přítomen, soud tedy může jednat až po zadržení. Statut se vztahuje na všechny „without any distinction based on official capacity“ („bez rozdílu podle úředního postavení“), funkce hlavy státu tedy před ICC nechrání.

Rusko smluvní stranou statutu není. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po vydání zatykače na Putina řekl, že Rusko pravomoc soudu neuznává a „any decisions of this kind are null and void for Russia in terms of law“ („jakákoli taková rozhodnutí jsou pro Rusko právně neplatná“). Putin od té doby navštívil smluvní státy Mongolsko (září 2024) a Tádžikistán (říjen 2025). Ani jeden z nich zatykač nevykonal.

Zvláštní tribunál pro zločin agrese

Zločin agrese, tedy naplánování a rozpoutání útočné války, ICC v tomto případě stíhat nemůže. Ukrajina proto s Radou Evropy připravuje zvláštní tribunál.

Datum	Krok
3. 7. 2023	V Haagu při agentuře Eurojust začalo pracovat Mezinárodní centrum pro stíhání zločinu agrese (ICPA), kde žalobci z různých zemí koordinují vyšetřování.
25. 6. 2025	Prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník Rady Evropy Alain Berset podepsali ve Štrasburku dohodu o zřízení tribunálu.
15. 7. 2025	Ukrajinský parlament dohodu ratifikoval, pro hlasovalo 323 poslanců.
15. 5. 2026	Výbor ministrů Rady Evropy v Kišiněvě přijal dohodu o řídicím výboru tribunálu, podpořilo ji 36 států a EU.
červenec 2026	Nizozemská vláda souhlasila, že bude tribunál hostit ve všech fázích včetně soudních procesů.

Tribunál má soudit ty, kdo za agresi nesou největší odpovědnost. Úřadující hlava státu, předseda vlády a ministr zahraničí mají osobní imunitu: řízení proti nim se pozastaví, dokud funkci zastávají. Statut za určitých podmínek umožňuje soudit i v nepřítomnosti obžalovaného.

Tribunál zatím nesoudí. V přípravné fázi má v Haagu vzniknout seznam 15 soudců, soudní kancelář a jednací řád. Vyšetřování, obžaloby a procesy přijdou až ve fázi plného provozu. Podle analýzy tallinnského institutu ICDS se zahájení činnosti očekává v roce 2027.

Evropský soud pro lidská práva

Velký senát ESLP 9. července 2025 jednomyslně rozhodl ve věci Ukrajina a Nizozemsko proti Rusku. Spojil čtyři stížnosti: dvě ukrajinské z roku 2014 o východě Ukrajiny, nizozemskou z roku 2020 o sestřelení letu MH17 a ukrajinskou z roku 2022 o plnoplošné invazi.

Podle soudu je Rusko odpovědné za „widespread and flagrant abuses of human rights“ („rozsáhlé a flagrantní porušování lidských práv“) po dobu více než osmi let. Soud popsal vzorec, který zahrnoval nerozlišující vojenské útoky, popravy bez soudu, mučení včetně znásilňování jako válečné zbraně, nezákonné zadržování, pronásledování novinářů a náboženských skupin, rabování a ničení majetku, ponižující prověrky civilistů a odvážení dětí do Ruska a jejich adopce tam. Rusko je podle soudu odpovědné i za sestřelení MH17.

Soud Rusku nařídil propustit lidi nezákonně zadržované před 16. zářím 2022 a spolupracovat na mechanismu, který má odvlečené děti najít a vrátit rodinám.

ESLP není trestní soud a o válečných zločinech nerozhoduje. Posuzuje jen události do 16. září 2022, kdy Rusko přestalo být stranou Evropské úmluvy o lidských právech. O odškodnění zatím nerozhodl. Rusko soudu sdělilo, že od 16. března 2022 nebude jeho rozsudky vykonávat ani platit odškodnění, a Peskov rozhodnutí označil za neplatná. Soud dál projednává zhruba 9 500 individuálních stížností souvisejících s konfliktem.

Mezinárodní soudní dvůr

Hlavní soudní orgán OSN řeší spory mezi státy. Ukrajina na Rusko podala koncem února 2022 žalobu podle Úmluvy o genocidě. Žádá, aby soud určil, že neexistují věrohodné důkazy o genocidě z ukrajinské strany, kterou Rusko uvádělo jako jeden z důvodů invaze.

Soud 16. března 2022 poměrem hlasů 13:2 nařídil Rusku okamžitě pozastavit vojenské operace zahájené 24. února. Proti hlasovali ruský a čínský soudce. Rusko se jednání nezúčastnilo a operace nepozastavilo.

V únoru 2024 soud rozhodl, že nemá pravomoc posoudit, zda samotná invaze a uznání „lidových republik“ porušily Úmluvu o genocidě. Rozhodne jen o tom, zda existují věrohodné důkazy, že genocidu páchala Ukrajina. Rusko podalo vlastní protinávrhy proti Ukrajině a soud je v prosinci 2025 připustil. Rozsudek ve věci samé zatím nepadl, v listopadu 2026 soud prodloužil lhůty pro další písemná podání.

Ve starším sporu z roku 2017 soud 31. ledna 2024 shledal, že Rusko nevyšetřilo informace Ukrajiny o financování terorismu a porušilo úmluvu proti rasové diskriminaci tím, jak po roce 2014 řídilo výuku v ukrajinštině na Krymu. Ostatní nároky zamítl.

Registr škod a komise pro nároky

Registr škod pro Ukrajinu vznikl v květnu 2023 pod záštitou Rady Evropy a sídlí v Haagu. Zapisuje škody způsobené ruskou agresí, od úmrtí blízkých a mučení po zničené domy a infrastrukturu. Žádosti přijímá od dubna 2024.

Datum	Podané žádosti	Zapsané do registru
30. 4. 2026	téměř 150 000	přes 45 000
30. 9. 2026	195 000	přes 65 000
23. 10. 2026	přes 200 000	neuvedeno

Od 30. září 2026 jsou otevřené všechny 43 kategorie: 21 pro jednotlivce, 11 pro firmy a 11 pro ukrajinský stát.

Registr sám nic nevyplácí. O nárocích a výši odškodnění má rozhodovat Mezinárodní komise pro nároky. Úmluvu o jejím zřízení přijala diplomatická konference v Haagu 16. prosince 2025. V platnost vstoupí po 25 ratifikacích a zajištění počátečního financování. Do začátku května 2026 ji ratifikovaly nebo ratifikaci schválily Estonsko, Lotyšsko, Ukrajina, Island a Irsko, v květnu 2026 také EU. Ke konci září 2026 komise podle registru ještě nevznikla.

Ukrajinské soudy

Nejvíc případů řeší ukrajinská justice. Následující čísla pocházejí od Generální prokuratury Ukrajiny a nezávisle ověřena nejsou.

Stav k	Evidované válečné zločiny	Odsouzení za válečné zločiny	Z toho osobně přítomní u soudu
listopad 2025	neuvedeno	208	19
březen 2026	přibližně 213 200	242	22

Ostatní byli odsouzeni v nepřítomnosti. Osobně u soudu stáli hlavně zajatí ruští vojáci. Za zločin agrese byli podle prokuratury do listopadu 2025 odsouzeni dva lidé. V březnu 2026 evidovala prokuratura 1 127 podezřelých.

Soudy v jiných státech

Podle principu univerzální jurisdikce mohou některé státy soudit závažné mezinárodní zločiny bez ohledu na to, kde k nim došlo. Vyšetřování související s Ukrajinou probíhala podle Eurojustu v květnu 2023 ve více než 20 zemích.

Okresní soud v Helsinkách 14. března 2025 odsoudil na doživotí Rusa Jana Petrovského, dnes Vojislava Tordena, velitele ozbrojené skupiny Rusič. Uznal ho vinným ze čtyř válečných zločinů spáchaných na východě Ukrajiny po přepadení ukrajinských vojáků 5. září 2014. Odvolací soud v srpnu 2026 uznal vinu u tří zločinů a trest snížil na 12 let a 6 měsíců: nebylo podle něj nade vší pochybnost prokázáno, že raněné vojáky zastřelil osobně. Torden vinu popírá a v listopadu 2026 požádal o připuštění dalšího odvolání.

Státy spolupracují i ve Společném vyšetřovacím týmu, který 25. března 2022 založily Litva, Polsko a Ukrajina. Později se přidaly Estonsko, Lotyšsko, Slovensko a Rumunsko, účastní se ho i úřad žalobce ICC a Europol.