Obléhání Mariupolu: útok na porodnici, zničení divadla a počty mrtvých civilistů

Obklíčené město

Mariupol, přístav u Azovského moře, byl podle mise expertů OBSE obklíčený ruskými vojsky od 2. března 2022. V době, kdy mise na začátku dubna psala svou zprávu, v něm podle různých zdrojů zůstávalo 150 000 až 300 000 civilistů.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová v červnu 2022 řekla: „Between February and the end of April, Mariupol was likely the deadliest place in Ukraine.“ („Mezi únorem a koncem dubna byl Mariupol pravděpodobně nejsmrtonosnějším místem na Ukrajině.“)

Vyšetřovací komise OSN pro Ukrajinu do města nemohla. Vyslechla ale přes 30 civilistů, kteří obléhání zažili. Ostřelování a letecké údery popisovali jako „neustálé“ a „nekončící“. Fotografie, videa a satelitní snímky podle komise potvrzují rozsáhlé zničení obytných čtvrtí.

Human Rights Watch s organizacemi Truth Hounds a SITU Research v roce 2024 zjistila, že v centru města kolem třídy Myru bylo poškozeno 93 % ze 477 výškových obytných domů. V celém městě bylo poškozeno 86 z 89 škol a univerzit a všech 19 nemocničních areálů.

Porodnice, 9. března 2022

Dne 9. března 2022 zasáhl útok mariupolskou porodnici a dětskou nemocnici s 390 lůžky. Podle zprávy OBSE zahynuli 3 lidé a asi 17 jich bylo zraněno. Zraněná těhotná žena a její dítě, které se po útoku narodilo, později zemřeli.

Všechny neruské zdroje podle OBSE uvádějí, že nemocnice byla jasně rozpoznatelná a v provozu. Ověřila to i monitorovací mise OSN.

Rusko nejprve podle OBSE incident označilo za falešnou zprávu a obvinilo Ukrajinu, že ho zinscenovala. Později tvrdilo, že budovu používal prapor Azov, pacienti byli evakuováni a Rusko předem varovalo. OBSE prověřila snímek tanku a ozbrojenců, který měl vojenské využití dokládat. Budova na něm podle satelitních snímků neodpovídá žádné budově v okruhu jednoho kilometru od nemocnice.

Mise uzavřela: „The Mission therefore concludes that the hospital was destroyed by a Russian attack.“ („Mise proto dospěla k závěru, že nemocnice byla zničena ruským útokem.“) Z ruských vysvětlení podle mise vyplývá, že útok byl úmyslný. Nepředcházelo mu účinné varování a je podle OBSE jasným porušením mezinárodního humanitárního práva a válečným zločinem. HRW později uvedla, že svědci v okolí nemocnice neviděli žádné ukrajinské vojáky, vozidla ani vojenská zařízení.

Divadlo, 16. března 2022

Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo v centru Mariupolu sloužilo jako úkryt pro stovky civilistů. Asi týden před útokem napsal podle AP scénograf divadla na dlažbu před budovou slovo „ДЕТИ“ (děti), tak velké, že bylo vidět i ze satelitu. Nápis byl na obou stranách budovy. Podle Amnesty International byl viditelný i pro piloty.

Bomby zasáhly divadlo 16. března krátce po desáté dopoledne. Amnesty International shromáždila 53 svědectví a analyzovala satelitní a radarová data. Podle ní šlo téměř jistě o útok ruského bojového letounu, který nejspíš shodil dvě 500kilogramové bomby. Nikdo z 28 přeživších, s nimiž mluvila, neuvedl nic, co by naznačovalo, že divadlo využívala ukrajinská armáda jako základnu, sklad zbraní nebo palebné postavení.

Rusko podle OBSE netvrdilo, že divadlo bylo legitimním cílem. Tvrdilo, že ho vyhodil do povětří prapor Azov. Mise OBSE pro to nedostala žádný doklad. Útok označila za „most likely an egregious violation of IHL“ („s největší pravděpodobností hrubé porušení mezinárodního humanitárního práva“) a uvedla, že ti, kdo ho nařídili nebo provedli, spáchali válečný zločin. Amnesty International ho označila za „a clear war crime committed by Russian forces“ („jasný válečný zločin, kterého se dopustily ruské síly“). Bacheletová mluvila o „ruském leteckém útoku“.

Kolik lidí v divadle zemřelo

Odhady se výrazně liší a přesný počet zatím nikdo nestanovil:

Kdo	Odhad počtu mrtvých	Kdy
Ukrajinské úřady a město Mariupol (podle OBSE a AP)	asi 300	březen 2022
AP	„blíže k 600“	4. 5. 2022
Amnesty International	nejméně tucet, pravděpodobně mnohem víc	30. 6. 2022
HRW, Truth Hounds, SITU	nejméně 15, celkový počet neurčen	8. 2. 2024

AP vycházela z rozhovorů s 23 přeživšími, záchranáři a dalšími lidmi a z 3D modelu budovy, na kterém svědci ukazovali, kde se kdo ukrýval. Mnoho přeživších odhadovalo, že uvnitř bylo kolem 1 000 lidí, a nejvíc, kolik kdo viděl odcházet, bylo asi 200. AP sama upozornila, že přesný počet nelze určit, protože místo je pro vyšetřovatele nepřístupné a sutiny byly odklizeny.

Amnesty vysvětluje nižší odhad tím, že velká část lidí divadlo opustila během dvou dnů před útokem a většina zbylých byla ve sklepě a dalších chráněných částech budovy.

Kolik civilistů v Mariupolu zemřelo

OSN k 16. červnu 2022 ověřila nejméně 1 348 civilistů zabitých přímo při bojích v Mariupolu, z toho 70 dětí. Bacheletová dodala: „The actual death toll of hostilities on civilians is likely thousands higher.“ („Skutečný počet civilních obětí bojů je pravděpodobně o tisíce vyšší.“)

Úřad OSN pro lidská práva neměl přístup na území ovládané ruskou armádou. Podle Bacheletové nelze přesný počet zjistit, dokud nebudou všechna těla vyzvednuta a identifikována a dokud se nezjistí příčiny smrti. Těla byla nalézána v provizorních hrobech na dvorech, ulicích a v parcích.

Nezávislý odhad přinesla v roce 2024 HRW s partnery. Z vysoce rozlišených satelitních snímků a záběrů pěti hřbitovů v Mariupolu a okolí napočítala mezi březnem 2022 a únorem 2023 nejméně 10 284 nových pohřbů. Sama to označuje za pravděpodobně výrazné podhodnocení, protože v některých hrobech leží víc těl a další zůstala v sutinách.

Srovnáním s běžnou úmrtností města HRW spočítala, že přes 8 000 lidí by bez útoku na město nezemřelo. Kolik z nich byli civilisté, HRW neví.

Vyšetřovací komise OSN posuzovala, zda bombardování a obléhání Mariupolu mohlo být zločinem proti lidskosti. Bez přístupu do Doněcké oblasti k tomu podle svých slov neměla dostatečný podklad a doporučila další vyšetřování.

Azovstal a konec obrany

Podle OSN převzala ruská armáda 30. dubna 2022 plnou kontrolu nad Mariupolem s výjimkou areálu ocelárny Azovstal. V podzemí závodu se dál bránili ukrajinští vojáci a ukrývali se tam i civilisté.

OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) organizovaly z Azovstalu a okolí evakuace. Humanitární koordinátorka OSN Osnat Lubraniová 8. května uvedla, že celkový počet evakuovaných přesáhl 600. Poslední skupina, přes 170 lidí, podle ní dorazila do Záporoží po více než deseti týdnech intenzivního ostřelování a bojů.

Ukrajinská vláda pak obráncům nařídila ukončit obranu a zachránit si život. Prezident Zelenskyj řekl, že armáda posledním obráncům sdělila, že mohou odejít. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že se od 16. května vzdalo 2 439 ukrajinských bojovníků a že Azovstal plně ovládlo. Ukrajina ruská čísla bezprostředně nepotvrdila.

MVČK od 17. května na žádost obou stran zaregistroval stovky ukrajinských válečných zajatců z Azovstalu. Registrace má pomoci sledovat jejich osud a udržet kontakt s rodinami. Zajatce MVČK nepřevážel. Ruské úřady podle Al Jazeery pohrozily, že část obránců bude stíhat za válečné zločiny.