Život pod ruskou okupací: filtrace, nucené pasy, ruské školy a odvody podle zpráv OSN

Odkud informace pocházejí

Rusko nepouští pozorovatele OSN na území Ukrajiny, které okupuje. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) proto vychází z rozhovorů s lidmi, kteří okupaci zažili, a z ruských zákonů a dekretů.

Tento text čerpá hlavně ze dvou tematických zpráv OHCHR. První, z 20. března 2024, pokrývá roky 2022 a 2023 a opírá se o 2 319 rozhovorů. Druhá, z 20. března 2026, sleduje nucené vysídlování do konce roku 2025.

Podle zprávy z roku 2024 Rusko na okupovaných územích systematicky rozkládalo základní práva a svobody, nahrazovalo ukrajinskou správu, soudy a školství ruskými a potlačovalo projevy ukrajinské kultury a identity. Výsledkem bylo podle OHCHR „a stifling climate of fear“ (dusivé ovzduší strachu).

Filtrace a zadržování

Hned v prvních měsících okupace ruské síly podle OHCHR ve velkém svévolně zadržovaly civilisty. Od února do května 2022 úřad zaznamenal 634 takových případů, často spojených s mučením a nuceným zmizením.

Součástí kontroly obyvatel byla takzvaná filtrace. Organizace Human Rights Watch ji v září 2022 popsala jako povinnou bezpečnostní prověrku: úředníci lidem brali otisky prstů a fotografovali obličej zepředu i z profilu, prohledávali jim tělo, zavazadla a telefony a vyptávali se na politické názory. Kdo prověrkou „neprošel“, například kvůli podezření z vazeb na ukrajinskou armádu, skončil ve vazbě, mimo jiné v Olenivce. HRW filtraci označila za trestající a zneužívající postup bez právního základu. Nucené přesuny civilistů do Ruska nebo na okupované území podle ní jsou válečným zločinem a mohou být i zločinem proti lidskosti.

Vyšetřovací komise OSN pro Ukrajinu ve zprávě z března 2025 popisuje, že ruské úřady zadržovaly civilisty při domovních prohlídkách, na kontrolních stanovištích a na filtračních bodech. Nucené mizení civilistů ruskými úřady komise označila za zločin proti lidskosti.

Na kontrolních stanovištích se podle OHCHR muži museli svléknout do spodního prádla, aby vojáci zkontrolovali, zda nemají „proukrajinská“ tetování nebo modřiny, které by mohly prozrazovat, že nosili zbraň.

Filtrace pokračuje i dnes. Kdo se chce na okupované území vrátit, musí podle OHCHR přes Rusko, a to jedině přes moskevské letiště Šeremetěvo. Tam ukrajinské občany čekají výslechy, dotazníky o postoji ke „speciální vojenské operaci“ a prohlídky telefonů. OHCHR prověřil 35 odvolání lidí, kterým byl vstup odepřen: všechna byla zamítnuta. Někteří dostali zákaz vstupu na 20 až 50 let.

Nucené pasy

Po vyhlášení anexe čtyř oblastí 30. září 2022 Rusko podle OHCHR zesílilo tlak, aby si obyvatelé vzali ruské občanství a pas, což zahrnovalo i přísahu věrnosti okupační moci. Jeden muž OHCHR popsal, co mu řekli příslušníci FSB, když ho po několika dnech mučení propouštěli: „I was told to get a Russian passport or they would bring me back to the place where I was tortured… I have a Russian passport now.“ („Řekli mi, ať si vyřídím ruský pas, jinak mě vrátí tam, kde mě mučili… Teď už ruský pas mám.“)

Bez ruského pasu se postupně nedalo žít:

Oblast života	Co OHCHR zjistil
Práce	Státní zaměstnanci museli mít ruský pas, aby si udrželi místo. Ruské občanství je podmínkou všech veřejných pozic.
Důchody a dávky	Ukrajinské banky a pošta na okupovaném území přestaly fungovat. Ruské dávky se vyplácejí přes sankcionovanou Promsvjazbank a účet v ní vyžaduje ruský pas.
Zdravotní péče	Zákon Státní dumy ze 14. února 2023 zavedl povinné ruské zdravotní pojištění, k němuž je potřeba ruský pas. Bez něj není dostupná bezplatná neakutní péče.
Humanitární pomoc	V Záporožské oblasti ji lidé bez ruského pasu nedostávali.
Pohyb	Držitele ukrajinských pasů vojáci na stanovištích důkladněji prověřovali, někdy je nepustili dál.

Na základě dekretu prezidenta Putina č. 307 z 27. dubna 2023 se z Ukrajinců na okupovaných územích bez ruského občanství stali „cizinci“. Dekret stanovil lhůtu do 1. července 2024, později prodlouženou až do 10. září 2025: do té doby si museli vzít ruské občanství nebo „legalizovat“ pobyt, jinak jim hrozila „deportace“. Vyhostit lze podle OHCHR i lidi, jejichž „extremistická činnost“ ohrožuje bezpečnost, což může při široké ruské definici postihnout i proukrajinské názory.

Ruská strana to zdůvodňuje bezpečností. Ruskem dosazený šéf okupované Luhanské oblasti v květnu 2023 řekl: „Individuals who refuse to accept Russian citizenship and take a destructive stance will be recognized as foreigners. In case of a threat to public order, such persons are subject to mandatory expulsion.“ („Lidé, kteří odmítnou přijmout ruské občanství a zaujmou destruktivní postoj, budou považováni za cizince. V případě ohrožení veřejného pořádku podléhají povinnému vyhoštění.“)

Podle OHCHR většina obyvatel okupovaných území, kteří si ruské občanství nevzali, do konce roku 2025 odešla. Ohrožení deportací uváděli jako jeden z hlavních důvodů.

Převýchova ve školách

Od školního roku 2022/2023 ve všech školách na okupovaných územích nahradily ukrajinské osnovy ruské a vyučuje se rusky. Ruské vzdělávací programy pro základní stupně podle OHCHR vypustily ukrajinský jazyk a literaturu. Okupační úřady odstranily ze škol a knihoven ukrajinské učebnice, zablokovaly ukrajinské vzdělávací weby a nařídily „zahraničním“ vzdělávacím institucím, včetně ukrajinských, ukončit činnost do 1. června 2023. Do škol přibyly vlastenecké rituály, vojensko-vlastenecké programy a kadetské třídy.

OHCHR rozebral učebnici dějepisu, kterou na okupovaném území dostávají 16- a 17letí žáci. Podle ní se na Ukrajině v roce 2014 po „bloody armed rebellion“ (krvavé ozbrojené vzpouře) dostala k moci „junta“, cílem „speciální vojenské operace“ je „protection of the region of Donbass“ (ochrana Donbasu) a dnešní Ukrajina je „ultra-nationalist State“ (ultranacionalistický stát).

Učitele, kteří ruské osnovy odmítli, okupační úřady zastrašovaly, zadržovaly a některé vyhostily. Učitelku ze Záporožské oblasti, která učila online podle ukrajinských osnov, vojáci zadrželi na dva dny a vyhrožovali jí elektrickými šoky. Rodičům, kteří neposílali děti do ruských škol, hrozily pokuty a ztráta rodičovských práv.

Podle ukrajinských úřadů, které cituje OHCHR, odešlo od února 2022 do konce roku 2025 z okupovaných území 21 188 pracovníků školství, 13 774 zdravotníků a 6 500 pracovníků místní samosprávy.

Zabírání majetku

V prvních měsících okupace ruští vojáci podle OHCHR ve velkém rabovali: brali elektroniku, spotřebiče, šperky i auta. Firmy se pak musely přeregistrovat podle ruského práva, k čemuž bylo potřeba ruské občanství nebo povolení k pobytu.

Od začátku roku 2024 okupační úřady podle OHCHR ve velkém vyvlastňují byty a domy. Zákony o „opuštěném“ majetku z března a května 2024 umožňují nemovitost označit za „potenciálně opuštěnou“. Majitel se pak musí do 30 dnů osobně dostavit a zapsat ji do ruského rejstříku, což v praxi mohou jen držitelé ruského pasu. Lidé, kteří z okupace odešli, se navíc zpět často nedostanou.

Údaj podle OHCHR	Počet
Byty a domy označené za „potenciálně opuštěné“	více než 38 000
z toho v Doněcké oblasti	více než 23 000
z toho v Mariupolu	více než 13 700
Nemovitosti zapsané jako „opuštěné“	nejméně 6 156 (přes 80 % v Mariupolu)

Dekrety ze 14. března a 29. prosince 2025 zakázaly na okupovaných územích kromě Krymu zapisovat vlastnická práva občanů „nepřátelských států“, včetně Ukrajiny. Zákon z 15. prosince 2025 umožňuje převést „opuštěný“ majetek na stát nebo obec bez soudu a pronajímat ho například ruským policistům a úředníkům. Mezinárodní humanitární právo konfiskaci soukromého majetku zakazuje.

Odvody do ruské armády

S ruským pasem přichází branná povinnost. Ženevská úmluva o ochraně civilních osob okupační moci zakazuje nutit obyvatele okupovaného území ke službě v jejích ozbrojených silách i získávat je k „dobrovolnému“ vstupu tlakem nebo propagandou. Nucení ke službě v armádě nepřátelské moci úmluva řadí mezi takzvaná závažná porušení.

Ruské úřady poprvé zahrnuly okupované části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti do odvodů 1. října 2023. Školy a univerzity musely předávat seznamy mužů v odvodním věku, mladí muži dostávali povolávací rozkazy. Horní věková hranice se od 1. ledna 2024 zvýšila z 27 na 30 let.

Zpráva z března 2024 uváděla, že OHCHR zatím nemá zprávy o tom, že by Rusko obyvatele území obsazených po únoru 2022 do armády nutilo. Doložil ale tlak a propagandu, kterými je získávalo k „dobrovolnému“ vstupu. Zpráva z března 2026 už konstatuje, že Rusko od října 2023 vedlo na okupovaných územích pět odvodních kampaní. Oficiální statistiky nejsou, ale podle dokumentů, které OHCHR má, byly do ruské armády protiprávně odvedeny tisíce obyvatel okupovaných území. Řada mužů a chlapců kvůli tomu z okupace utekla.

Co z toho plyne

Podle OHCHR tato opatření vytvořila prostředí, ve kterém část lidí neměla jinou volbu než odejít. Úřad také doložil, že okupační úřady násilně přesunuly nebo deportovaly z okupovaných území 104 lidí, kteří nespolupracovali. Byli mezi nimi místní úředníci, učitelé, záchranáři, zdravotníci a duchovní. Ukrajinské ministerstvo sociální politiky eviduje přes 878 000 vnitřně vysídlených lidí z okupovaných území.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v březnu 2024 řekl: „The actions of the Russian Federation have ruptured the social fabric of communities and left individuals isolated“ („Kroky Ruské federace roztrhaly sociální tkáň komunit a lidi izolovaly“).