Válka 2023–2026: od Bachmutu a Kurské oblasti po jednání v Abú Zabí

Bachmut (2023)

Boje o Bachmut v Doněcké oblasti trvaly víc než osm měsíců. Šéf ruské soukromé vojenské skupiny Wagner Jevgenij Prigožin 20. května 2023 prohlásil, že jeho jednotky město zcela ovládly. Mluvčí ukrajinského východního velení Serhij Čerevatyj ten den odpověděl: „To není pravda. Naše jednotky v Bachmutu bojují.“

Podle AP měly obě strany ztráty pravděpodobně v řádu tisíců, přesná čísla ale nezveřejnily. Agentura Reuters později uvedla, že Rusko Bachmut v květnu 2023 dobylo.

Ukrajinská protiofenzíva bez průlomu (2023)

Ukrajinská protiofenzíva začala 7. června 2023 v Záporožské oblasti. Podle rekonstrukce deníku Washington Post měla do dvou až tří měsíců dosáhnout Azovského moře směrem přes Melitopol a přerušit ruské zásobovací trasy.

Vesnici Robotyne, která byla cílem prvního dne, ohlásila ukrajinská 47. mechanizovaná brigáda jako osvobozenou až 28. srpna. Po téměř šesti měsících postoupila ukrajinská vojska asi o 12 mil (19 km) a získala zpět zhruba 200 čtverečních mil (přes 500 km²). Melitopol zůstal mimo dosah.

Američtí a ukrajinští představitelé se v příčinách rozcházeli. Američané podle Washington Post vytýkali Ukrajině taktické chyby, například slabý průzkum minových polí. Ukrajinci poukazovali na hustá minová pole, opevněnou ruskou obranu, nedostatek letecké podpory a na to, jak bojiště změnily útočné drony. Vrchní velitel Valerij Zalužnyj 1. listopadu 2023 uznal, že válka dospěla do „patové situace“.

Avdijivka (2024)

Nový vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj 17. února 2024 oznámil stažení z Avdijivky. Obránci, kterých bylo méně než útočníků, ji proti ruskému útoku drželi asi čtyři měsíce. Syrskyj uvedl, že jednotky stahuje, „abychom se vyhnuli obklíčení a zachovali životy a zdraví vojáků“.

Ukrajině chyběla munice i vojáci. Mluvčí Rady národní bezpečnosti Bílého domu stažení přičetla tomu, že Kongres neschválil další pomoc Ukrajině. Podle Reuters stažení otevřelo cestu největšímu ruskému postupu od května 2023. ISW dobytí města hodnotil jako převážně symbolické, bez velkého operačního významu.

Ukrajinský vpád do Kurské oblasti (2024–2025)

Ukrajinská vojska 6. srpna 2024 překročila hranici do ruské Kurské oblasti. Podle Kyiv Independent šlo o první rozsáhlý vpád cizích vojsk na ruské území od druhé světové války. Syrskyj později uvedl, že Ukrajina obsadila téměř 1 300 km² a asi 100 obcí.

Do února 2025 Rusko podle AP získalo zpět zhruba dvě třetiny tohoto území. Po ruské ofenzívě zahájené začátkem března se Ukrajina stáhla z většiny zbývajícího území včetně města Sudža.

Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov 26. dubna 2025 ohlásil, že Kurská oblast je celá „osvobozena“. Ukrajinský generální štáb odpověděl, že to „neodpovídá skutečnosti“. Ještě 21. května zveřejnil mapu, podle které ukrajinské jednotky dál držely malé části oblasti.

Severokorejští vojáci

Mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová 28. října 2024 uvedla, že KLDR poslala do Ruska asi 10 000 vojáků, kteří se tam cvičí a v příštích týdnech mohou bojovat proti Ukrajině. Generální tajemník NATO Mark Rutte týž den řekl: „Dnes mohu potvrdit, že severokorejští vojáci byli posláni do Ruska.“ NATO tehdy uvedlo, že některé severokorejské jednotky jsou už v Kurské oblasti.

Moskva a Pchjongjang na tyto zprávy měsíce odpovídaly vyhýbavě. Poprvé nasazení veřejně přiznal Gerasimov 26. dubna 2025, když ocenil „hrdinství“ severokorejských vojáků. KLDR 28. dubna přes státní agenturu KCNA oznámila, že vojáky do boje poslal Kim Čong-un na základě smlouvy, kterou s Putinem podepsal v červnu 2024.

Odhad	Kdo ho uvádí
10 000–12 000 vojáků	Ukrajina, USA a Jižní Korea, podzim 2024 (AP)
asi 14 000 vojáků včetně 3 000 posil	ukrajinští představitelé (Al Jazeera, duben 2025)
asi 300 mrtvých a 2 700 raněných	jihokorejská tajná služba, leden 2025
asi 4 000 mrtvých a raněných	prezident Zelenskyj
asi 1 200 mrtvých a raněných	odhad USA

Žádný z těchto odhadů nebyl nezávisle ověřen.

Jednání o míru a pokusy o příměří (2025–2026)

V únoru 2025 americký prezident Donald Trump oznámil, že s Putinem telefonicky jednal o obnovení přímých rozhovorů. Následná jednání za zprostředkování USA nepřinesla trvalé příměří ani mírovou dohodu.

Datum	Co se stalo	Výsledek
11. 3. 2025	jednání USA a Ukrajiny v Džiddě	Ukrajina vyjádřila připravenost přijmout americký návrh na okamžité 30denní příměří; podle společného prohlášení je klíčem „ruská reciprocita“
16. 5. 2025	Istanbul: první přímá rusko-ukrajinská jednání od prvních týdnů invaze	dohoda o výměně 1 000 za 1 000 zajatců; příměří ne
15. 8. 2025	summit Trump–Putin v Anchorage na Aljašce	bez dohody
listopad 2025	americký 28bodový plán, jednání v Ženevě	kritici plán označili za „kapitulaci“, byl přepracován; dohoda ne
23.–24. 1. 2026	Abú Zabí: první třístranná jednání USA, Ukrajiny a Ruska	bez dohody
4.–5. 2. 2026	Abú Zabí, 2. kolo	výměna 157 za 157 zajatců, první po pěti měsících
17.–18. 2. 2026	Ženeva, 3. kolo	bez průlomu
11.–12. 4. 2026	velikonoční příměří na 32 hodin	přerušení útoků předtím navrhl Zelenskyj, příměří vyhlásil Putin dekretem; v den jeho začátku výměna 175 za 175 zajatců
10.–11. 11. 2026	Abú Zabí, první setkání delegací po devíti měsících	dohoda „v principu“ o velké výměně zajatců; bez průlomu

Kreml dočasné příměří jako první krok dlouho odmítal. Při podobném třicetihodinovém velikonočním příměří v roce 2025 se strany navzájem obviňovaly z porušování.

Hlavní spor je územní. Rusko požaduje, aby se Ukrajina stáhla z části Donbasu, kterou dosud drží, a chce mezinárodní uznání anexí. Ukrajina to odmítá a navrhuje zmrazit konflikt na současné frontové linii. Rusko podle RFE/RL ovládalo v lednu 2026 asi 90 % Donbasu a podle Al Jazeery v únoru 2026 okupovalo asi 20 % Ukrajiny.

Na jednání v listopadu 2026 Moskva podle Euronews dál požadovala stažení Ukrajiny z východních oblastí včetně území, která Kyjev kontroluje, a odmítala okamžité příměří. Šéf ruské delegace Vladimir Medinskij podle The Moscow Times prohlásil, že „každý kousek naší země bude vrácen Rusku. Tak či onak“.

Stav fronty v listopadu 2026

Ruská vojska až do začátku roku 2026 dál získávala území. Ukrajinský monitorovací projekt DeepState zaznamenal v únoru 2026 ztrátu 126 km² ukrajinského území, nejméně od léta 2024. Syrskyj tvrdil, že Ukrajina v únoru získala víc území, než ztratila; nezávisle to ověřeno nebylo.

Od začátku února 2026 ukrajinské ministerstvo obrany a firma SpaceX zablokovaly ruským vojskům používání Starlinku k řízení útočných dronů. ISW uvedl, že z toho pravděpodobně těží ukrajinské protiútoky asi 80 km východně od Záporoží, kde ruská vojska postupovala od léta 2025.

V září 2026 vyšlo najevo, že Ukrajina vede protiofenzívu u Lymanu v Doněcké oblasti; podle analytiků začala v utajení už o několik měsíců dřív. Putin 1. září tvrdil, že ruská vojska ovládají asi 15 km vzdálené město Svjatohirsk, ruské ministerstvo obrany to bez důkazů zopakovalo. Velitel ukrajinského 3. armádního sboru Andrij Biletskyj pak zveřejnil video z centra města pod ukrajinskou kontrolou. Někteří ruští vojenští blogeři psali o stažení z předsunutých pozic. Přesný rozsah protiofenzívy zůstává podle Euronews nejasný.

ISW 1. listopadu 2026 uvedl, že ruská vojska v říjnu ztrácela území druhý měsíc po sobě a utrpěla nejvyšší měsíční ztráty od začátku války. Malé zisky měla u Dobropillja. Kosťantynivku nedobyla ani víc než rok poté, co do ní poprvé pronikla.

Dne 10. listopadu 2026 podle ISW nepostoupila ani jedna strana. Údery na dálku pokračují: v noci na 10. listopadu Rusko vyslalo proti Ukrajině 162 dronů a jednu balistickou raketu Iskander-M, Ukrajina pokračovala v úderech dlouhého doletu na ruské letectvo.

Putin a ruské velení podle ISW vytvářejí „falešnou realitu založenou na přehnaných tvrzeních o rozsáhlých postupech“. Kreml ji podle ISW může využít při jednáních o hranicích.