Zničení Kachovské přehrady: co zjistila nezávislá šetření a co zůstává neprokázané

Co se stalo

V noci na 6. června 2023 byla zničena hráz Kachovské vodní elektrárny u Nové Kachovky v Chersonské oblasti. Přehrada byla podle Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR) od 24. února 2022 pod kontrolou ruských ozbrojených sil. Hráz byla protržena celá.

Z nádrže během tří až čtyř dnů vyteklo 18 kubických kilometrů vody a zaplavilo nejméně 80 obcí po proudu Dněpru. Podle hodnocení škod, které připravila OSN s ukrajinskou vládou, voda pokryla 620 km² ve čtyřech oblastech, Chersonské, Mykolajivské, Dněpropetrovské a Záporožské, a přímo zasáhla 100 000 obyvatel. Zaplavena byla území pod kontrolou Ukrajiny i území okupovaná Ruskem.

Oběti

Kdo uvádí	Území	Mrtví (nejméně)	Stav k
OHCHR, ověřená totožnost obětí	okupovaná část Chersonské oblasti	15	zpráva ze 4. 10. 2023
Ministerstvo vnitra Ukrajiny	území pod kontrolou Ukrajiny	34 (32 v Chersonské, 2 v Mykolajivské oblasti)	citováno ve zprávě OHCHR ze 4. 10. 2023
Ruská okupační správa	okupovaná část Chersonské oblasti	55	citováno ve zprávě OHCHR ze 4. 10. 2023
Ruské úřady	okupované území	59	podle AP, prosinec 2023
Investigace agentury AP	jen město Olešky	stovky	28. 12. 2023

OHCHR ověřil totožnost 15 civilistů, osmi žen a sedmi mužů, kteří zemřeli hlavně utonutím, podchlazením nebo na následky zranění. Zemřeli v okupovaných obcích Olešky, Hola Prystaň, Korsunka, Solonci a Kardašynka. Oběti na území pod kontrolou Ukrajiny OHCHR v době zprávy teprve ověřoval. Mrtví při ostřelování zaplavených oblastí v číslech nejsou.

Nejvíc byli podle OSN zasaženi starší lidé a lidé s postižením, protože se nemohli rychle pohybovat. Někteří zemřeli, protože nedokázali opustit dům.

Agentura AP v prosinci 2023 zveřejnila investigaci, podle které ruské okupační úřady počet mrtvých výrazně a záměrně podhodnotily. Jen v Oleškách, kde tehdy žilo kolem 16 000 lidí, podle AP zemřely nejméně stovky lidí.

Evakuace a přístup pomoci

Rusko podle OHCHR nepustilo mezinárodní humanitární pracovníky na okupovaný levý břeh Dněpru. Okupační úřady podle OSN neudělaly potřebné kroky k evakuaci. Pět svědků z různých okupovaných měst OSN řeklo, že jim úřady s odchodem ze zaplavených vesnic nepomohly.

Ruské síly podle OHCHR bránily i dobrovolníkům. Představitelé okupační správy 9. června zablokovali dobrovolníky, kteří vezli léky a jídlo pro asi 600 lidí ukrytých v centru Olešek. Nedaleko Olešek ruské síly 6. června zadržely tři dobrovolníky a 9. června dalšího.

Škody a ekologické následky

Následek	Rozsah
poškozené domy	přes 37 000
poškozená vzdělávací zařízení	37
poškozená zdravotnická zařízení	odhadem 11
narušené dodávky pitné vody a kanalizace	pro 1 milion lidí
zničený les	přes 11 000 ha
zasažená chráněná území	5 mokřadů z Ramsarského seznamu, 12 lokalit sítě Emerald
škody a ztráty celkem	téměř 14 mld. USD

Přímé škody na infrastruktuře a majetku činily podle hodnocení OSN a ukrajinské vlády 2,79 miliardy dolarů, další ztráty přesáhly 11 miliard. Za největší dlouhodobý problém autoři označili dopady na životní prostředí.

Nádrž zmizela. Byla zdrojem vody pro rozsáhlou zavlažovací síť, pro výrobu elektřiny i pro chlazení Záporožské jaderné elektrárny. Voda podle OHCHR chemicky znečistila přírodní stanoviště s nevratnými důsledky pro biologickou rozmanitost.

Kdo přehradu ovládal

Přehradu od prvního dne invaze držela ruská armáda. Prezident Volodymyr Zelenskyj už 20. října 2022 tvrdil, že „the power units and the dam at Kakhovka Hydroelectric Station have been mined by Russian terrorists“ („energetické bloky a hráz Kachovské vodní elektrárny zaminovali ruští teroristé“). Vyzval k vyslání mezinárodní pozorovatelské mise. Šlo o tvrzení ukrajinské strany, nezávisle tehdy ověřeno nebylo.

Co zjistila nezávislá šetření

Seismická data. Norský seismologický ústav NORSAR zachytil 6. června ve 2:35 a 2:54 místního času dva signály na stanicích v Rumunsku a na Ukrajině. Podle ústavu signály „are consistent with an explosion and are not what would be expected for a dam collapse“ („odpovídají výbuchu a neodpovídají tomu, co by se dalo čekat při samotném protržení hráze“). Místo určil s nepřesností 20 až 30 km kolem přehrady. NORSAR výslovně uvádí, že z dat nelze určit typ nálože ani její sílu. Kdo výbuch způsobil, neřeší.

Analýza konstrukce. Deník The New York Times v polovině června 2023 s pomocí inženýrů a odborníků na výbušniny dospěl k závěru, že nejpravděpodobněji explodovala nálož v kontrolní chodbě, která vede betonovým základem hráze a je přístupná ze strojovny. Podle konzultovaných inženýrů by voda proudící přes stavidla mohla hráz rozrušit jen při chybném projektu nebo nekvalitním betonu, což považovali za nepravděpodobné. Podle deníku důkazy ukazují, že výbuch odpálila strana, která přehradu ovládala, tedy Rusko. Inženýři zároveň uvedli, že průběh s jistotou ukáže až prohlídka hráze po opadnutí vody. Agentura Reuters závěry nemohla nezávisle ověřit.

Právní tým. Skupina právníků a vojenských expertů Mobile Justice Team, financovaná americkým ministerstvem zahraničí, EU a britskou vládou, 15. června 2023 v předběžných závěrech uvedla, že je „highly likely Russian forces deliberately destroyed“ („vysoce pravděpodobné, že ruské síly přehradu záměrně zničily“), a to předem umístěnými výbušninami. Tým pomáhá ukrajinské prokuratuře, nejde tedy o subjekt nezávislý na stranách sporu.

OSN. Generální tajemník António Guterres 6. června řekl, že OSN nemá nezávislé informace, jak ke katastrofě došlo. Označil ji za další ničivý důsledek ruské invaze. OHCHR vyzval k rychlému, důkladnému a nestrannému vyšetřování příčin.

Co tvrdí obě strany

Rusko. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 6. června 2023 tvrdil: „We can already unequivocally state that this is a deliberate sabotage by the Ukrainian side“ („Už teď můžeme jednoznačně říct, že jde o úmyslnou sabotáž ukrajinské strany“). Velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja v Radě bezpečnosti mluvil o „Kyiv’s deliberate act of sabotage“ („úmyslné sabotáži Kyjeva“). Jako motiv uvedl, že ukrajinská protiofenziva uvázla a Kyjev chce Krym připravit o vodu.

Žádný z nezávislých zdrojů citovaných v tomto článku ruskou verzi nepodpořil. Přehradu ovládala ruská armáda a analýza NYT ukazuje na nálož uvnitř základu přístupnou ze strojovny.

Ukrajina. Velvyslanec Serhij Kyslycja v Radě bezpečnosti řekl: „It was mined by the Russian occupiers, and they blew it up“ („Zaminovali ji ruští okupanti a vyhodili ji do povětří“). Dodal, že zvenčí ostřelováním hráz zničit nelze.

Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) v nepřítomnosti oznámila podezření dvěma ruským velitelům uskupení Dnipro: v červnu 2024 Olegu Makarevičovi, tehdejšímu veliteli uskupení, a v roce 2025 generálmajoru Vladimiru Omeljanovičovi, náčelníkovi jeho štábu. Podle SBU Omeljanovič v noci z 5. na 6. června 2023 přímo koordinoval zničení hráze výbuchem. Obvinění zní na válečné zločiny ve spojení s úmyslnou vraždou. Oba jsou v Rusku a soud obvinění neposoudil.

Hlavní případ, včetně možného ekocidu, je podle šéfa specializované ekologické prokuratury Borise Indyčenka z června 2026 stále ve fázi komplexní expertizy dvaceti odborníků. Indyčenko doufal, že do konce roku 2026 bude možné přejít k obvinění nebo obžalobě. Skutečný proces podle serveru Razom závisí na vydání obviněných nebo na mezinárodních mechanismech.

Co zůstává neprokázané

• Kdo nálož umístil a kdo dal rozkaz, žádný soud nerozhodl. Konkrétní jména uvádí jen ukrajinská obvinění.
• Seismická data potvrzují výbuch, ne jeho původce.
• Analýza NYT je nepřímá. Její vlastní zdroje uvádějí, že průběh potvrdí až prohlídka hráze.
• OSN v době katastrofy neměla nezávislé informace o příčině a humanitární pracovníci se na okupovaný břeh nedostali.
• Skutečný počet mrtvých na okupovaném území není znám. OSN ověřila nejméně 15, AP odhaduje jen v Oleškách stovky.