Invaze 24. února 2022 a první rok války: od soustřeďování vojsk po osvobození Chersonu

Soustřeďování vojsk v roce 2021

Rusko stahovalo vojska k ukrajinským hranicím už na jaře 2021. Výzkumná služba amerického Kongresu (CRS) popsala soustřeďování v březnu a dubnu 2021 a další přesuny od poloviny října 2021. Část jednotek, které na cvičiště Pogonovo u Voroněže dorazily v březnu, se ani po zářijovém cvičení Zapad 2021 nevrátila do stálých posádek.

Podle amerických zpravodajských informací, o kterých 3. prosince 2021 informoval deník Washington Post, stálo u Ukrajiny a na okupovaném Krymu asi 75 000 ruských vojáků. Ruské plány podle nich počítaly se 100 praporními úkolovými uskupeními a odhadem 175 000 vojáky.

Americký velvyslanec při OBSE Michael Carpenter 18. února 2022 uvedl, že Rusko má „v Ukrajině a v její blízkosti“ pravděpodobně 169 000 až 190 000 osob.

Uznání „republik“: 21. února 2022

Putin 21. února 2022 oznámil, že Rusko uznává nezávislost dvou Moskvou podporovaných separatistických oblastí na východě Ukrajiny, takzvané Doněcké a Luhanské lidové republiky. Hned po projevu podepsal s jejich představiteli smlouvy o vzájemné pomoci.

Týž den dvěma dekrety pověřil ruské ministerstvo obrany, aby na těchto územích plnilo „funkci udržování míru“.

„Speciální vojenská operace“: 24. února 2022

Útok Putin oznámil 24. února 2022 v televizním projevu. Podle anglického překladu přepisu Kremlu, který zveřejnila Al Jazeera, řekl: „I decided to launch a special military operation“ („Rozhodl jsem se zahájit speciální vojenskou operaci“).

Jako cíl uvedl, že Rusko bude usilovat o „demilitarisation and denazification of Ukraine“ („demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny“). Útok zdůvodnil i ochranou lidí, kteří podle něj byli osm let vystaveni „genocidě“ ze strany kyjevského „režimu“. A dodal: „Our plans do not include the occupation of Ukrainian territories“ („Naše plány nezahrnují okupaci ukrajinských území“).

Co ukazují pozdější fakta:

• Mezinárodní soudní dvůr v březnu 2022 konstatoval, že nemá k dispozici důkazy, které by podporovaly ruské tvrzení o genocidě na ukrajinském území (podrobněji níže).
• V září 2022 Rusko vyhlásilo anexi čtyř ukrajinských oblastí.

Po první vlně raketových úderů na vládní a vojenské cíle vstoupila ruská vojska na Ukrajinu ze tří stran: ze severu z Běloruska, z východu směrem na Charkov a z jihu z okupovaného Krymu. Prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil stanné právo, přerušil diplomatické vztahy s Moskvou a nařídil všeobecnou mobilizaci. Ruská vojska ještě týž den obsadila odstavenou Černobylskou jadernou elektrárnu.

Postup na Kyjev selhal

Britský institut RUSI v analýze z 30. listopadu 2022 uvádí, že ruský plán počítal s invazí během deseti dnů a s rychlým obsazením Kyjeva. Ukrajina pak měla být okupována tak, aby ji Rusko mohlo do srpna 2022 anektovat. Severně od Kyjeva mělo Rusko podle RUSI převahu zhruba 12 : 1.

Největší slabinou plánu podle RUSI bylo, že neměl záložní varianty. Když rychlý postup nevyšel, ruské pozice se postupně zhoršovaly, zatímco Ukrajina mobilizovala. K zastavení útoku na Kyjev přispělo soustředěné dělostřelectvo dvou ukrajinských brigád.

Náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin 29. března 2022, po jednání delegací v Istanbulu, oznámil, že Rusko „dramaticky sníží vojenskou aktivitu“ směrem na Kyjev a Černihiv. Krok vydával za budování důvěry pro další jednání.

Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová 2. dubna napsala: „Celá Kyjevská oblast je osvobozena od útočníka.“ Ukrajinské jednotky podle tamních představitelů získaly zpět přes 30 měst a obcí. Moskva stažení prezentovala jako gesto dobré vůle při jednáních. Ukrajina a její spojenci uváděli, že Rusko po těžkých ztrátách přesunulo pozornost na východ země.

OSN a Mezinárodní soudní dvůr

Valné shromáždění OSN 2. března 2022 přijalo rezoluci ES-11/1 „Agrese proti Ukrajině“. Ta požaduje, aby Rusko „okamžitě, úplně a bezpodmínečně“ stáhlo všechny své síly z mezinárodně uznaného území Ukrajiny.

Rezoluce ES-11/1 (2. 3. 2022)	Počet států
pro	141
proti	5 (Bělorusko, Eritrea, KLDR, Rusko, Sýrie)
zdrželo se	35

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu 16. března 2022 vydal na žádost Ukrajiny předběžná opatření ve sporu podle Úmluvy o genocidě:

• poměrem 13 : 2 nařídil, že Rusko „okamžitě pozastaví vojenské operace“, které 24. února 2022 zahájilo na území Ukrajiny;
• stejným poměrem nařídil, aby v nich nepokračovaly ani ozbrojené jednotky, které Rusko řídí nebo podporuje;
• jednomyslně vyzval obě strany, aby se zdržely kroků, které by spor zhoršily.

Proti prvním dvěma opatřením hlasovali místopředseda soudu Kirill Gevorgjan z Ruska a soudkyně Xue Hanqin z Číny. Rusko se ústního slyšení 7. března nezúčastnilo.

Soud v příkazu uvedl, že nemá k dispozici důkazy, které by podporovaly tvrzení Ruska, že na ukrajinském území došlo ke genocidě. Rozhodnutí soudu jsou závazná, soud ale nemá prostředky, jak je vynutit. Rusko vojenské operace nepozastavilo.

Protiofenzíva u Charkova

Začátkem září 2022 Ukrajina zahájila protiofenzívu v Charkovské oblasti. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov 10. září oznámil, že vojska u Balakliji a Izjumu budou „přeskupena“, aby Rusko dosáhlo vytčených cílů „speciální vojenské operace“ a „osvobodilo Donbas“.

Americký Institut pro studium války (ISW) týž den naopak uvedl, že ruská vojska z jihovýchodu Charkovské oblasti „spěšně prchají“, aby se vyhnula obklíčení u Izjumu. Protiofenzívu označil za „velkou operační porážku“ Ruska. Ukrajina získala zpět mimo jiné Izjum, Kupjansk a Balakliju.

Zelenskyj 12. září řekl, že Ukrajina od začátku měsíce osvobodila na východě a jihu asi 6 000 km². Jde o ukrajinský údaj, který nebyl nezávisle ověřen.

Mobilizace, „referenda“ a anexe

Putin 21. září 2022 vyhlásil částečnou mobilizaci, první v Rusku od druhé světové války. Podle agentury AP se mohla týkat až 300 000 záložníků.

Koncem září proběhla v okupovaných částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti Moskvou řízená „referenda“ o připojení k Rusku. Generální tajemník OSN António Guterres 29. září řekl, že se konala za aktivního ozbrojeného konfliktu, na okupovaném území a mimo ukrajinský právní rámec. Proto je podle něj „nelze nazvat skutečným vyjádřením vůle lidu“. Rozhodnutí o anexi by „nemělo žádnou právní hodnotu“.

Putin smlouvy o anexi podepsal v Kremlu 30. září 2022, tři dny po skončení hlasování. Rusko tehdy podle AP nekontrolovalo celé území těchto oblastí: drželo většinu Luhanské a Chersonské oblasti, asi 60 % Doněcké a velkou část Záporožské.

Valné shromáždění OSN odpovědělo 12. října 2022 rezolucí ES-11/4 „Územní celistvost Ukrajiny: obrana zásad Charty OSN“. Žádá, aby Rusko svůj „pokus o nezákonnou anexi“ odvolalo, a vyzývá všechny státy, aby ji neuznaly.

Rezoluce ES-11/4 (12. 10. 2022)	Počet států
pro	143
proti	5 (Bělorusko, KLDR, Nikaragua, Rusko, Sýrie)
zdrželo se	35

Osvobození Chersonu

Velitel ruských sil Sergej Surovikin 9. listopadu 2022 ministru obrany Sergeji Šojguovi oznámil, že zásobovat město Cherson už není možné, a navrhl obranu na levém břehu Dněpru. Šojgu odpověděl: „Přistupte ke stažení vojsk.“

Ruské ministerstvo obrany 11. listopadu oznámilo, že vojska opustila pravý břeh Dněpru v 5 hodin ráno. Do Chersonu ještě týž den vstoupily ukrajinské jednotky. Cherson bylo jediné krajské město, které Rusko od začátku invaze dobylo; obsadilo ho začátkem března 2022.

Uprchlíci

Úřad OSN pro uprchlíky (UNHCR) k prvnímu výročí invaze 23. února 2023 uvedl, že mimo domov zůstává víc než 13 milionů lidí. Z toho bylo téměř 8 milionů uprchlíků v Evropě a víc než 5 milionů lidí vysídlených uvnitř Ukrajiny.

Podle průzkumu UNHCR se 77 % uprchlíků chtělo jednou vrátit domů, v následujících třech měsících to ale plánovalo jen 12 %.