Nádraží, obytné domy, dětská nemocnice: doložené útoky na civilní cíle od Kramatorsku po rok 2026

Kramatorsk, 8. dubna 2022

Ráno 8. dubna 2022 čekalo na nádraží v Kramatorsku na Donbasu přes 500 civilistů na vlaky na západ Ukrajiny. V 10:28 vysoko nad stanicí vybuchla balistická raketa Točka-U s kazetovou hlavicí 9N123K. Ta nese 50 tříštivých submunic.

Útok podle Human Rights Watch zabil nejméně 58 civilistů a víc než 100 dalších zranil. Mezi oběťmi byly děti i starší lidé. HRW zveřejnilo výsledky vyšetřování, které vedlo se společností SITU Research, v únoru 2023.

HRW našlo důkazy, že ruské síly měly odpalovací zařízení Točka u vesnice Kunje, na místě bývalého ruského vojenského postavení v dosahu rakety od nádraží. Rusko útok popřelo a tvrdí, že jeho síly systém Točka-U už nepoužívají. HRW útok označilo za zjevný válečný zločin.

Dnipro, 14. ledna 2023

Raketa zasáhla obytný dům v Dnipru. Mise OSN pro lidská práva ve zprávě z března 2023 uvádí nejméně 45 mrtvých, z toho 7 dětí, a 80 zraněných. Nejméně šest rodin přišlo při útoku o dva nebo více členů. Oblastní gubernátor Valentyn Rezničenko 19. ledna 2023 hlásil 46 mrtvých a 11 nezvěstných.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja podle agentury TASS tvrdil, že ruskou raketu mířící na energetické zařízení sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana a ta pak dopadla na dům.

Ukrajinská armáda uvedla, že šlo o ruskou střelu Ch-22 určenou k útokům na svazy letadlových lodí a že současná ukrajinská protivzdušná obrana takovou střelu sestřelit nedokáže.

Ochmatdyt, 8. července 2024

Rusko 8. července 2024 provedlo rozsáhlý koordinovaný útok vysoce přesnými raketami na Kyjev, Dnipro, Kryvyj Rih a Kyjevskou oblast. Podle OSN zabil nejméně 43 civilistů a 147 zranil.

V Kyjevě raketa zasáhla areál dětské nemocnice Ochmatdyt. Zabila ženu a muže a nejméně 18 lidí zranila. Zničila budovu toxikologického oddělení, kde děti podstupují dialýzu, a vážně poškodila dětské kardiologické centrum. V nemocnici bylo v tu chvíli 670 dětských pacientů a přes tisíc zdravotníků.

Šéfka monitorovací mise OSN Danielle Bellová den po útoku na briefinku OSN v Ženevě řekla, že analýza videa a ohledání místa ukazují „a high likelihood that the children’s hospital suffered a direct hit“, tedy „vysokou pravděpodobnost, že dětská nemocnice utrpěla přímý zásah“. Podle ní okolnosti naznačují, že šlo pravděpodobně o „a direct hit of a KH-101 missile“ („přímý zásah střelou Ch-101“) vypuštěnou Ruskou federací.

Video podle Bellové ukazuje, jak střela přímo dopadá na nemocnici, místo aby byla zachycena ve vzduchu. Škody na místě, které prohlédl vojenský expert mise, odpovídaly přímému zásahu. Bellová zároveň zdůraznila, že definitivní závěr musí přinést vyšetřování. Ve zprávě z října 2024 mise uvedla, že nemocnici pravděpodobně zasáhla přímo raketa, ne trosky po sestřelení protivzdušnou obranou.

Ruský zástupce, který 9. července předsedal Radě bezpečnosti OSN, tvrdil, že nemocnici zasáhla raketa ukrajinské protivzdušné obrany.

Útoky na energetiku a zatykače z Haagu

Ruské ozbrojené síly začaly 10. října 2022 sérii úderů střelami s plochou dráhou letu, protiletadlovými raketami použitými proti pozemním cílům a bezpilotními prostředky na energetickou infrastrukturu. Do konce ledna 2023 jich provedly 14. Podle věrohodných zpráv, které OSN shromáždila, poškodily nebo zničily nejméně 76 energetických zařízení v 19 oblastech a v Kyjevě. Zabily nejméně 116 civilistů a nejméně 379 zranily.

Mezinárodní trestní soud (ICC) kvůli těmto útokům vydal zatykače na čtyři ruské velitele:

Datum vydání	Jméno	Funkce
5. 3. 2024	Sergej Kobylaš	velitel dálkového letectva vzdušně-kosmických sil
5. 3. 2024	Viktor Sokolov	velitel Černomořské flotily
24. 6. 2024	Sergej Šojgu	tehdejší ministr obrany
24. 6. 2024	Valerij Gerasimov	náčelník generálního štábu

Zatykače se týkají úderů na ukrajinskou elektrickou síť nejméně od 10. října 2022 do 9. března 2023. Podle soudců existují důvodné předpoklady, že všichni čtyři nesou odpovědnost za válečný zločin útoků na civilní objekty, za válečný zločin působení nadměrných vedlejších škod civilistům nebo civilním objektům a za zločin proti lidskosti v podobě nelidských činů. Zatykač není rozsudek. Rusko pravomoc soudu neuznává.

Útoky pokračovaly i v dalších zimách. Mezi říjnem 2025 a březnem 2026 ruské síly podle OSN zasáhly zařízení na výrobu, přenos a distribuci elektřiny nejméně 423krát. Například 3. února 2026 vypustily 71 raket a 450 dronů dlouhého doletu.

Systematičtěji než v předchozích zimách mířily podle OSN na teplárny. Mise zaznamenala nejméně 74 úderů na teplárny v devíti oblastech a v Kyjevě, tři hlavní kyjevské teplárny byly zasaženy nejméně 40krát. Podle městské správy opakovaně zůstalo bez topení kolem 5 600 kyjevských obytných domů, venku přitom v noci mrzlo i pod −20 °C. Plánované výpadky proudu dosahovaly v Kyjevě a Chersonu až 22 hodin denně.

Ruské úřady podle OSN obecně tvrdí, že zasažená zařízení jsou „used by the Ukrainian Armed Forces and Ukrainian military-industrial complex enterprises“ (využívána ukrajinskými ozbrojenými silami a podniky vojensko-průmyslového komplexu). Konkrétní informace, proč by šlo o vojenské cíle, ale nepředložily. Mise OSN dospěla k závěru, že elektrárny připojené k celostátní síti pravděpodobně nelze samy o sobě považovat za legitimní vojenský cíl. Útoky na zdroje tepla v mrazech podle ní pravděpodobně porušují zákaz útočit na objekty nezbytné pro přežití civilistů. Rozsah útoků podle mise naznačuje, že nemířily na konkrétní vojenské cíle, ale na narušení energetické soustavy země jako celku.

Stejná pravidla podle OSN platí pro ukrajinské útoky na energetiku. Mise mezi říjnem 2025 a březnem 2026 zaznamenala nejméně 29 ukrajinských úderů na energetická zařízení na okupovaných územích a v roce 2026 útoky na energetiku v ruské Bělgorodské oblasti nejméně v sedmi dnech.

Největší útoky let 2025 a 2026

Podle mise OSN stály za nárůstem civilních obětí v roce 2026 hlavně ruské útoky na dlouhou vzdálenost. Nejvážnější útoky na města podle měsíčních zpráv mise:

Datum	Místo	Čím	Zabití civilisté (nejméně)	Z toho děti	Zranění (nejméně)
4. 4. 2025	Kryvyj Rih	balistická raketa vybuchla nad parkem a dětským hřištěm	20	9	63
13. 4. 2025	Sumy	dvě balistické rakety na historické centrum	31	2	105
17. 6. 2025	Kyjev, Oděsa, Černihivská a Kyjevská oblast	rakety a drony	29 (27 v Kyjevě)	0	152
31. 7. 2025	Kyjev	rakety a drony	31	5	171
28. 8. 2025	Kyjev	rakety a drony	24	4	51
19. 11. 2025	Ternopil	rakety a drony	38	8	99
13.–14. 5. 2026	Kyjev a osm oblastí	1 428 dronů a 56 raket	27 (24 v jednom domě v Kyjevě)	3	83
2. 7. 2026	Kyjev	rakety a drony	30	1	97
21. 8. 2026	Kryvyj Rih	dva drony na obchodní centrum	13	0	126

Jde o počty, které mise jednotlivě ověřila, skutečné mohou být vyšší. Platí ke dni vydání příslušné měsíční zprávy, mise je později zpřesňuje.

Útok na Kryvyj Rih v dubnu 2025 byl podle OSN v době zprávy nejsmrtelnějším ověřeným úderem pro děti od začátku plnohodnotné invaze. V Sumech zahynula řada lidí na ulici, když se snažili pomoci obětem prvního zásahu, nebo v autobusu poblíž místa dopadu. Útok na Kyjev 31. července 2025 měl do té doby nejvíc ověřených civilních obětí v hlavním městě od začátku invaze.

OSN dokumentuje i civilní oběti ukrajinských útoků. Při úderu ukrajinských sil na vzdělávací komplex v okupovaném Starobilsku v Luhanské oblasti 21.–22. května 2026 podle mise zahynulo 21 civilistů. Na okupovaná území připadla od prosince 2025 do května 2026 čtyři procenta mrtvých a zraněných civilistů, které mise ověřila.