Deportace ukrajinských dětí do Ruska: zatykač na Putina, zjištění OSN a skutečná čísla

Zatykač Mezinárodního trestního soudu

Přípravný senát II Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu vydal 17. března 2023 zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina a na Mariji Lvovovou-Bělovou, zmocněnkyni ruského prezidenta pro práva dítěte.

Podle tiskové zprávy soudu je Putin „allegedly responsible for the war crime of unlawful deportation of population (children) and that of unlawful transfer of population (children) from occupied areas of Ukraine to the Russian Federation (under articles 8(2)(a)(vii) and 8(2)(b)(viii) of the Rome Statute)“. Česky: „údajně odpovědný za válečný zločin nezákonné deportace obyvatelstva (dětí) a za válečný zločin nezákonného přesunu obyvatelstva (dětí) z okupovaných oblastí Ukrajiny do Ruské federace (podle článků 8(2)(a)(vii) a 8(2)(b)(viii) Římského statutu)“.

Stejně zní obvinění Lvovové-Bělové. Zločiny měly být podle soudu spáchány na okupovaném území Ukrajiny nejméně od 24. února 2022.

U Putina soudci uvádějí dvě formy odpovědnosti. Činy měl spáchat přímo, společně s jinými nebo prostřednictvím jiných (článek 25(3)(a)). Zároveň měl řádně nevykonávat kontrolu nad civilními a vojenskými podřízenými, kteří je spáchali (článek 28(b), odpovědnost nadřízeného). U Lvovové-Bělové jde o první z nich.

Zatykač není rozsudek. Soudci konstatovali, že existují důvodné předpoklady (reasonable grounds to believe), že oba nesou individuální trestní odpovědnost. Obsah zatykačů zůstal kvůli ochraně obětí utajený. Jejich existenci soud zveřejnil, protože jednání podle něj pokračuje a povědomí veřejnosti může dalším zločinům předejít.

Rusko pravomoc soudu neuznává. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 17. března 2023 řekl, že Rusko stejně jako několik dalších států jurisdikci soudu neuznává, a dodal: „any decisions of this kind are null and void for Russia in terms of law“, tedy „jakákoli rozhodnutí tohoto druhu jsou pro Rusko z právního hlediska neplatná“.

Kolik dětí Rusko odvezlo

Přesný počet není znám. Jednotlivé zdroje navíc počítají různé věci:

Zdroj	Údaj	Platí k
Ukrajinská vláda (Bring Kids Back UA)	20 651 potvrzených případů deportace nebo nuceného přesunu dětí	11. 11. 2026
Ukrajinská vláda (Bring Kids Back UA)	2 808 dětí vrácených na Ukrajinu	11. 11. 2026
Vyšetřovací komise OSN pro Ukrajinu	nejméně 1 205 jednotlivě ověřených dětí z pěti oblastí	březen 2026
Humanitarian Research Lab, Yale (podle NPR)	odhad až 35 000 dětí	září 2025

Ukrajinská čísla zveřejňuje vládní portál Děti války s odkazem na iniciativu Bring Kids Back UA. Mezi vrácené děti iniciativa počítá i ty, které se vrátily z dočasně okupovaných území Ukrajiny, nejen z Ruska.

Komise OSN započítává jen případy, které sama ověřila. Uvádí, že deportovaných nebo přesunutých dětí jsou celkem tisíce.

Převychovávací tábory

Laboratoř Humanitarian Research Lab při Yaleově univerzitě (Yale HRL) zveřejnila první zprávu 14. února 2023. Zjistila, že Rusko na okupovaném Krymu a na vlastním území drželo nejméně 6 000 dětí z Ukrajiny, a identifikovala 43 zařízení. Skutečná čísla jsou podle laboratoře pravděpodobně výrazně vyšší.

Podle zprávy síť táborů a dalších zařízení provozuje ruská federální vláda. Ve dvou táborech se návrat dětí k rodičům o týdny zdržel, ve dvou dalších byl odložen na neurčito.

V září 2025 laboratoř zveřejnila zprávu Ukraine’s Stolen Children: Inside Russia’s Network of Re-Education and Militarization (Ukrajinské ukradené děti: uvnitř ruské sítě převýchovy a militarizace). Zdokumentovala 210 míst v Rusku a na okupovaných územích, z toho 156 nově zjištěných, kam byly odvezeny ukrajinské děti ve věku 8 až 17 let.

Důkazy o převýchově našla na 62 % těchto míst a o vojenském výcviku na 19 %. Zhruba polovinu míst podle zprávy přímo řídí ruské federální nebo místní úřady.

Adopce a ruské občanství

Zpráva Yale HRL z prosince 2024 se zaměřila na adopce a pěstounskou péči. Laboratoř identifikovala 314 konkrétních dětí z Ukrajiny, které Rusko zařadilo do programu, jejž označuje za systematické vynucené adopce a pěstounství.

• 148 dětí bylo vedeno v ruských databázích dětí určených k umístění do rodin, dalších 166 bylo umístěno přímo k ruským občanům.
• Nejméně 67 dětí dostalo ruské občanství. Skutečný počet je podle laboratoře nejspíš výrazně vyšší.
• Děti skončily nejméně ve 21 ruských regionech.
• Skupiny dětí mezi květnem a říjnem 2022 přepravovala vojenská letadla ruských vzdušně-kosmických sil a letadla pod přímou kontrolou prezidentské kanceláře.

Všechny děti z této zprávy kromě jednoho pocházely z Doněcké a Luhanské oblasti. Jedno dítě bylo odvezeno z Mariupolu. Ruské zákonné změny z let 2022 a 2023 umožnily ruským opatrovníkům žádat za dítě o ruské občanství a vzdát se za ně ukrajinského.

Program podle laboratoře nařídil a umožnil Putin s Lvovovou-Bělovou. Lvovová-Bělová se s manželem sama ujala patnáctiletého chlapce odvezeného z Mariupolu. Podle více zdrojů, které zpráva cituje, ho později adoptovala.

Komise OSN: zločin proti lidskosti

Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro Ukrajinu 12. března 2026 oznámila, že ruské úřady spáchaly zločiny proti lidskosti: deportaci a násilný přesun dětí a jejich nucené zmizení. Neodůvodněné zdržování návratu dětí podle komise představuje válečný zločin. Už v březnu 2023 komise uvedla, že případy přesunu a deportace dětí, které prověřila, jsou válečnými zločiny.

Komise ověřila deportaci nebo přesun 1 205 dětí z pěti ukrajinských oblastí. Z dokumentovaných případů se 80 % dětí ani po čtyřech letech nevrátilo.

Komisař Pablo de Greiff uvedl, že ruské úřady zajistily dětem dlouhodobé umístění ve 21 ruských regionech a na okupovaných územích podle „carefully organized plan“ (pečlivě připraveného plánu). Komise poslala Rusku 39 písemných žádostí o informace a odpověď podle ní nedostala.

Co tvrdí Rusko

Ruské úřady přesuny dětí označují za evakuace z oblastí ohrožených boji. Komise OSN tento argument odmítla: podle mezinárodního humanitárního práva smí být evakuace jen dočasná.

Podle NPR ruské úřady v minulosti také uváděly, že děti zachraňují před frontou, a tvrdily, že počty odvezených dětí jsou nadsazené. K zářijové zprávě z Yale se ruská vláda do vydání článku NPR nevyjádřila.

Rezoluce Valného shromáždění OSN

Valné shromáždění OSN 3. prosince 2025 přijalo rezoluci o návratu ukrajinských dětí. Pro hlasovalo 91 států, 12 proti a 57 se zdrželo.

Rezoluce požaduje, aby Rusko zajistilo „immediate, safe and unconditional return of all Ukrainian children“, tedy „okamžitý, bezpečný a bezpodmínečný návrat všech ukrajinských dětí“, které byly násilně přesunuty nebo deportovány. Vyzývá také k ukončení dalších deportací, oddělování dětí od rodin, změn občanství, adopcí, umisťování do pěstounské péče a indoktrinace.

Zástupkyně ruského velvyslance při OSN Marija Zabolotská rezoluci podle UN News označila za „particularly cynical lie“ (obzvlášť cynickou lež).

Kolik dětí se vrátilo

Podle Bring Kids Back UA se k 11. listopadu 2026 vrátilo na Ukrajinu 2 808 dětí. Číslo zahrnuje děti vrácené z deportace, z nuceného přesunu i z dočasně okupovaných území, nelze ho tedy přímo odečíst od počtu deportovaných.