Denacifikace, genocida, NATO a preventivní úder: čím Kreml zdůvodnil invazi a co ukazují důkazy

Co zaznělo 24. února 2022

Ráno 24. února 2022 oznámil Vladimir Putin v televizním projevu „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině. V projevu zazněla čtyři zdůvodnění, která Kreml od té doby opakuje:

• genocida: cílem operace je „защита людей, которые на протяжении восьми лет подвергаются издевательствам, геноциду со стороны киевского режима“, česky „ochrana lidí, kteří jsou osm let vystaveni ponižování a genocidě ze strany kyjevského režimu“;
• denacifikace: Rusko bude usilovat „к демилитаризации и денацификации Украины“, tedy „o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny“;
• NATO: Západ podle něj porušil „обещания нашей стране не расширять ни на один дюйм НАТО на восток“, tedy „sliby naší zemi, že NATO se nerozšíří ani o palec na východ“;
• hrozba útoku: střet Ruska s „těmito silami“ je podle něj nevyhnutelný: „они готовятся, они ждут удобного часа“, tedy „připravují se, čekají na vhodnou chvíli“.

1. „Denacifikace“ a „nacistický režim v Kyjevě“

Kdo to šířil: Vladimir Putin v projevu 24. února 2022. Ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrzení hájil 1. května 2022 v rozhovoru pro italskou televizi Mediaset. Reagoval na argument, že země se židovským prezidentem nemůže být nacistická, a podle překladu agentury AFP řekl: „Mohu se mýlit, ale i Hitler měl židovskou krev.“ Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid výrok označil za „neodpustitelné a pobuřující prohlášení“ a „strašlivou historickou chybu“. Izrael si předvolal ruského velvyslance.

Co ukazují důkazy: V posledních celostátních volbách před invazí dopadla krajní pravice takto:

Volby 2019	Výsledek
prezidentské, 2. kolo (21. 4.)	Volodymyr Zelenskyj 73,22 %, Petro Porošenko 24,45 %
parlamentní (21. 7.), Sluha národa	43,16 %
parlamentní, Svoboda (podpořená Národním korpusem a Pravým sektorem)	2,15 %, pod pětiprocentní hranicí

Svoboda se do parlamentu z celostátní kandidátky nedostala, uspěl jen jeden její kandidát v jednomandátovém obvodu.

Zelenskyj podle svých slov vyrůstal v „obyčejné sovětské židovské rodině“. Jeho děd bojoval ve druhé světové válce na frontě, část příbuzných podle Zelenského zastřelili nacističtí okupanti.

2. „Genocida na Donbasu“

Kdo to šířil: Vladimir Putin v projevu 24. února 2022. Rusko tvrzení dnes uplatňuje i jako protižalobu u Mezinárodního soudního dvora.

Co je genocida: Úmluva OSN z roku 1948 ji definuje jako činy spáchané „v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou“. Rozhoduje úmysl zničit skupinu, nejen počet obětí.

Co ukazují data OSN: Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině (HRMMU) napočítala od 14. dubna 2014 do 31. prosince 2021 nejméně 3 404 zabitých civilistů, včetně 298 lidí na palubě sestřeleného letu MH17. Většina zemřela v letech 2014 a 2015. V posledních čtyřech letech před invazí (údaje ke 31. 12. 2021):

Rok	Zabití civilisté (všechny příčiny)	Oběti bojů (zabití i zranění)	z toho na území „republik“	z toho na území pod kontrolou vlády
2018	58	162	128	27
2019	27	105	85	18
2020	26	70	61	9
2021	25	44	36	8

V roce 2021 zahynulo 25 civilistů: 7 při bojích, 12 kvůli minám a nevybuchlé munici, 6 z jiných příčin. Mise to označila za nejnižší roční počet civilních obětí za celý konflikt. Civilisté umírali na obou stranách linie dotyku, většina obětí bojů připadla na území ovládané separatisty. Kdo jednotlivé oběti způsobil, mise v tomto přehledu neuvádí.

Co rozhodl Mezinárodní soudní dvůr: Ukrajina se v únoru 2022 obrátila na Mezinárodní soudní dvůr (MSD) podle Úmluvy o genocidě. Mimo jiné žádá, aby soud prohlásil, že neexistují věrohodné důkazy o tom, že by genocidu spáchala.

• 16. března 2022 soud předběžným opatřením (13 hlasů proti 2) nařídil Rusku okamžitě pozastavit vojenské operace. Uvedl, že „the Court is not in possession of evidence substantiating the allegation of the Russian Federation that genocide has been committed on Ukrainian territory“, česky „soud nemá k dispozici důkazy, které by doložily tvrzení Ruské federace, že na ukrajinském území byla spáchána genocida“.
• 2. února 2024 rozhodl o předběžných námitkách Ruska. Ukrajinská tvrzení, že Rusko porušilo úmluvu uznáním „lidových republik“ a použitím síly, neprojedná, protože na to podle Úmluvy o genocidě nemá pravomoc (12 hlasů proti 4). Projedná ale ukrajinskou žádost o prohlášení, že věrohodné důkazy o ukrajinské genocidě neexistují. O tom, zda genocida proběhla, rozsudek nerozhodl.
• V prosinci 2025 soud připustil ruské protižaloby, podle nichž genocidu spáchala Ukrajina (11 hlasů proti 4). Ani to není rozhodnutí o vině.

Řízení ve věci samé dál běží. Soud dosud nerozhodl, že by na Donbasu ke genocidě došlo.

3. „NATO slíbilo, že se nebude rozšiřovat“

Kdo to šířil: Vladimir Putin v projevu 24. února 2022. K údajnému slibu dodal: „Повторю — обманули, а выражаясь народным языком, просто кинули“, česky „Opakuji: podvedli nás, lidově řečeno nás prostě podrazili.“

Co zaznělo ústně: Americký ministr zahraničí James Baker 9. února 1990 při jednání s Michailem Gorbačovem o sjednocení Německa třikrát použil formulaci, že NATO se neposune „not one inch eastward“, tedy „ani o palec na východ“. Národní bezpečnostní archiv při Univerzitě George Washingtona v roce 2017 zveřejnil dokumenty, podle nichž šlo o součást „kaskády ujištění“ západních politiků o sovětské bezpečnosti.

Co bylo dohodnuto písemně: Že se NATO nepřiblíží k sovětským hranicím, je podle téhož archivu zapsáno „ne ve smlouvách, ale v řadě záznamů z rozhovorů“. Smlouva o konečném uspořádání ve vztahu k Německu z 12. září 1990 zakotvila zvláštní status území bývalé NDR.

Co řekl sám Gorbačov: V rozhovoru pro Russia Beyond the Headlines z 16. října 2014 uvedl: „The topic of “NATO expansion” was not discussed at all, and it wasn’t brought up in those years.“ Česky: „O tématu rozšíření NATO se vůbec nejednalo a v těch letech nebylo nastoleno.“ Bakerův výrok se podle něj týkal toho, aby se vojenské struktury NATO nerozšířily na území bývalé NDR. Rozšíření NATO ale označil za „definitely a violation of the spirit of the statements and assurances made to us in 1990“, tedy „jednoznačně porušení ducha prohlášení a ujištění, která jsme dostali v roce 1990“.

Písemný závazek, že se NATO nerozšíří do dalších zemí, neexistuje. Výklad ústních ujištění je sporný: Národní bezpečnostní archiv je chápe šířeji, Gorbačov řekl, že o rozšíření NATO se tehdy nejednalo.

4. „Ukrajina chtěla zaútočit první“

Kdo to šířil: Vladimir Putin 24. února 2022 a znovu 9. května 2022 v projevu ke Dni vítězství: „в открытую шла подготовка к очередной карательной операции на Донбассе, к вторжению на наши исторические земли, включая Крым“. Česky: „otevřeně probíhala příprava další trestné operace na Donbasu a vpádu do našich historických zemí včetně Krymu“. Invazi označil za „вынужденное, своевременное и единственно правильное решение“, tedy „vynucené, včasné a jediné správné rozhodnutí“.

Co ukazují důkazy:

• Podle odhadu, který 18. února 2022 v OBSE přednesl americký velvyslanec Michael Carpenter, soustředilo Rusko na Ukrajině a v jejím okolí 169 000 až 190 000 osob. K 30. lednu jich bylo podle stejného odhadu asi 100 000. Jde o odhad americké vlády.
• 18. února 2022 vyzvali vůdci separatistů v Doněcku a Luhansku k „nouzové“ evakuaci civilistů. Doněcký předák Denis Pušilin tvrdil, že prezident Zelenskyj brzy nařídí vpád na separatisty ovládané území. Metadata videí ale ukázala, že výzvy byly natočeny už 16. února, přišel na to výzkumník skupiny Bellingcat Aric Toler. Pušilin přitom ve videu mluví o „dnešku, 18. únoru“.
• Valné shromáždění OSN 2. března 2022 požadovalo, aby Rusko „okamžitě, úplně a bezpodmínečně“ stáhlo své síly z Ukrajiny. Pro hlasovalo 141 států, 5 proti, 35 se zdrželo.
• Jevgenij Prigožin, tehdejší šéf soukromé vojenské společnosti Wagner, 23. června 2023 ve videu prohlásil, že ukrajinská armáda se nechystala zaútočit na Rusko spolu s NATO. Ruské ministerstvo obrany podle něj klame veřejnost i prezidenta a Rusko nečelilo bezprostřední hrozbě, která by invazi ospravedlňovala.

Shrnutí

Tvrzení Kremlu	Co ukazují důkazy
Kyjevu vládnou nacisté	Krajně pravicová Svoboda získala v roce 2019 2,15 %, prezident židovského původu byl zvolen 73,22 % hlasů.
Na Donbasu probíhala genocida	OSN v letech 2018–2021 evidovala 25 až 58 zabitých civilistů ročně na obou stranách fronty. MSD v březnu 2022 uvedl, že pro ruské tvrzení nemá důkazy, ve věci samé dosud nerozhodl.
NATO slíbilo, že se nerozšíří	Písemný závazek neexistuje. Ústní ujištění z roku 1990 padla v jednáních o Německu a jejich výklad je sporný.
Ukrajina chystala útok	Rusko podle odhadu USA soustředilo u Ukrajiny až 190 000 osob. Výzvy separatistů k evakuaci byly natočeny předem.