Sedm rozšířených tvrzení o klimatu a co o nich říkají data

Co říká hlavní vědecká zpráva

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) zveřejnil 9. srpna 2021 první díl své šesté hodnoticí zprávy, věnovaný fyzikálním základům změny klimatu. Napsalo ho 234 autorů z 66 zemí, cituje přes 14 000 odborných prací a jeho shrnutí pro politiky schválilo 195 členských vlád IPCC.

Shrnutí začíná větou: „It is unequivocal that human influence has warmed the atmosphere, ocean and land.“ (Je jednoznačné, že lidský vliv oteplil atmosféru, oceán a pevninu.)

Globální teplota při povrchu byla podle zprávy v letech 2011–2020 o 1,09 °C vyšší než v letech 1850–1900, které slouží jako odhad předprůmyslové úrovně.

Od té doby přibyla další měření:

Rok	Copernicus (ERA5), nad 1850–1900	WMO, nad 1850–1900	Pořadí
2024	1,60 °C	1,55 ± 0,13 °C	nejteplejší v řadě
2025	1,47 °C	1,43 ± 0,13 °C	třetí (Copernicus), druhý nebo třetí podle datové sady (WMO)
leden–říjen 2026	–	–	zatím druhý nejteplejší (Copernicus)

„Klima se měnilo vždycky“

Pravdivé jádro: klima se měnilo i bez lidí, střídaly se doby ledové a meziledové. Rozhoduje ale rychlost a příčina dnešní změny.

Podle IPCC roste globální teplota od roku 1970 rychleji než v kterémkoli jiném padesátiletém období za nejméně 2 000 let. Teploty v letech 2011–2020 převyšují i nejteplejší několikasetleté období za nejméně 100 000 let, které nastalo zhruba před 6 500 lety. Taková dřívější teplá období podle IPCC způsobily pomalé změny oběžné dráhy Země trvající tisíce let.

Americký úřad NOAA uvádí, že koncentrace CO₂ za posledních 60 let roste 100krát až 200krát rychleji než na konci poslední doby ledové před 11 000 až 17 000 lety.

IPCC vyčíslil i podíl jednotlivých vlivů na oteplení mezi lety 1850–1900 a 2010–2019. Lidská činnost oteplila povrch pravděpodobně o 0,8 až 1,3 °C, nejlepší odhad je 1,07 °C. Přirozené vlivy, tedy Slunce a sopky, změnily teplotu o −0,1 až +0,1 °C.

„Je to Slunce“

Sluneční energii dopadající na Zemi měří družice od roku 1978. Podle NASA v ní od té doby není žádný rostoucí trend. Sluneční záření kolísá v jedenáctiletém cyklu a od 50. let 20. století celkově nevzrostlo, zatímco teplota v téže době výrazně stoupla.

NASA uvádí i druhý argument. Kdyby oteplování způsobovalo Slunce, oteplovaly by se všechny vrstvy atmosféry. Měření ale ukazují oteplování u povrchu a ochlazování ve stratosféře. To podle NASA odpovídá působení skleníkových plynů, ne Slunce.

„CO₂ je jen stopový plyn“

Pravdivé jádro: oxidu uhličitého je ve vzduchu málo. Globální průměr činil podle NOAA v červenci 2026 426,1 ppm (částic na milion), tedy zhruba 0,04 % objemu atmosféry.

Malý podíl ale neznamená malý účinek. NOAA vysvětluje, že kyslík a dusík, které tvoří většinu atmosféry, teplo vyzařované zemským povrchem nepohlcují. Skleníkové plyny včetně CO₂ ho pohlcují a znovu vyzařují všemi směry, také zpět k povrchu. Bez CO₂ by podle NOAA přirozený skleníkový efekt nestačil udržet průměrnou teplotu povrchu nad bodem mrazu.

Koncentrace CO₂ podle IPCC vzrostla od roku 1750 do roku 2019 o 47 % a v roce 2019 byla nejvyšší za nejméně 2 miliony let. Světová meteorologická organizace (WMO) uvádí, že v roce 2023 dosáhla 420 ppm, tedy 151 % předprůmyslové úrovně.

„Vědci se neshodnou“

Studie Marka Lynase a kolegů z roku 2021 prošla databázi 88 125 odborných článků o klimatu vydaných od roku 2012. V náhodném vzorku 3 000 článků našla čtyři, které zpochybňovaly lidský podíl na změně klimatu. Autoři došli k závěru, že shoda v recenzované odborné literatuře přesahuje 99 %.

Shrnutí zprávy IPCC, podle kterého je lidský vliv na oteplení jednoznačný, navíc kromě vědců schválilo všech 195 členských vlád IPCC.

„Ochlazuje se“ nebo „oteplování se zastavilo“

Tvrzení se objevuje po studené zimě nebo po roce, který byl chladnější než předchozí. Například rok 2025 byl o 0,13 °C chladnější než rekordní rok 2024.

Jednotlivé roky ovšem kolísají kolem rostoucího trendu, mimo jiné kvůli přirozenému střídání jevů El Niño a La Niña v Tichém oceánu. La Niña znamená podprůměrně chladnou hladinu moře v rovníkovém Pacifiku a projevila se i v roce 2025. Přesto byl podle služby Copernicus rok 2025 nejteplejším rokem s jevem La Niña v historii měření.

Všech posledních 11 let (2015–2025) patří mezi 11 nejteplejších let v řadě měření, uvádí shodně Copernicus i WMO. Podle IPCC bylo každé z posledních čtyř desetiletí teplejší než všechna předchozí desetiletí od roku 1850.

Rok 2026 pokračuje stejně. Říjen 2026 byl podle Copernicu nejteplejším říjnem v řadě, o 1,75 °C nad předprůmyslovou úrovní. V Tichém oceánu nyní sílí mimořádně silný El Niño. Podle modelu Copernicu skončí rok 2026 s pravděpodobností asi 80 % jako druhý nejteplejší a téměř jistě (s pravděpodobností přes 99 %) překročí 1,5 °C.

„V Česku to nepoznáme“

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) počítá průměrnou teplotu za celé území republiky od roku 1961. Rok 2024 byl s průměrem 10,3 °C nejteplejší v celé řadě a o 2,0 °C teplejší než normál 1991–2020. Šlo o první rok s průměrem přes 10 °C. Dosavadní rekord z roku 2023 (9,7 °C) překonal o 0,6 °C.

Podle ročenky ČHMÚ:

• Průměrná roční teplota v Česku roste v letech 1961–2024 o 0,37 °C za deset let, od roku 1991 už o víc než 0,5 °C za deset let.
• Všech deset let s průměrem 9,0 °C a vyšším nastalo po roce 2000.
• Všechny roky s průměrem 7,0 °C a nižším nastaly do roku 2000.

Mění se i počet charakteristických dní (průměrný roční počet na území ČR):

Typ dne	1961–1990	1991–2020
tropické dny	5,0	10,6
letní dny	33,4	46,5
mrazové dny	120,2	110,8
ledové dny	38,5	32,4

Tropický den je podle ČHMÚ den s maximální teplotou 30 °C a vyšší, ledový den takový, kdy maximum nedosáhne 0 °C. V roce 2024 napočítal ČHMÚ nejméně mrazových dní od roku 1961.

Ne každý rok je rekordní. Rok 2025 měl průměr 8,8 °C a ČHMÚ ho hodnotí jako teplotně normální. Srovnává ho ale s normálem 1991–2020. Podle doporučení WMO se totiž roky kvůli rychle probíhající změně klimatu porovnávají s posledním uzavřeným třicetiletím, ne se staršími obdobími.

Opačný omyl: „Hranici 1,5 °C jsme už překročili, Pařížská dohoda padla“

Rok 2024 byl podle Copernicu prvním kalendářním rokem s průměrem přes 1,5 °C. Průměr let 2023–2025 činil 1,52 °C, poprvé tak tuto hranici překročil i tříletý průměr.

Pařížská dohoda ale stanoví dlouhodobé teplotní cíle. Generální tajemnice WMO Celeste Saulo v březnu 2025 řekla, že jeden rok nad 1,5 °C neznamená, že by dlouhodobé cíle Pařížské dohody byly nedosažitelné. Dlouhodobé oteplení tehdy WMO odhadla na 1,34 až 1,41 °C.

IPCC už v roce 2021 uvedl, že se v průměru za příštích 20 let očekává globální oteplení o 1,5 °C nebo víc.