Co zdražilo energie v Česku v letech 2021–2026 a co skutečně stojí v předpisech Green Dealu

Green Deal, Fit for 55 a povolenky

Evropská komise představila Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) 11. prosince 2019. Balíček Fit for 55 přidala 14. července 2021. Má zajistit, aby EU do roku 2030 snížila čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % proti roku 1990. Komise v něm mimo jiné navrhla obchodování s povolenkami pro paliva v budovách a silniční dopravě a pravidlo, aby všechna nová auta registrovaná od roku 2035 byla bezemisní.

Systém emisních povolenek EU ETS je ale starší než Green Deal. Funguje od roku 2005 a týká se výroby elektřiny a tepla, průmyslu, letectví a od roku 2024 i lodní dopravy. Za každou vypuštěnou tunu CO₂ musí firma odevzdat jednu povolenku. Na faktuře za elektřinu povolenky nejsou samostatnou položkou, promítají se do tržní ceny elektřiny.

Co se dělo s cenami

Průměrné roční ceny na denním trhu s elektřinou českého operátora trhu OTE a průměrná cena povolenky v aukcích EU:

Rok	Elektřina, OTE (EUR/MWh)	Povolenka, aukce EU (EUR/t CO₂)
2022	247,43	80,18
2023	100,79	83,60
2024	85,11	64,74
2025	96,96	73,43

V roce 2022 byla elektřina podle OTE o 146 % dražší než v roce 2021. OTE nárůst připisuje geopolitické situaci a výraznému zdražení dovážených primárních energetických zdrojů. V roce 2023 byla povolenka v průměru o něco dražší než v roce 2022, a elektřina přesto zlevnila o 59,3 %.

Hlavní příčina: plyn a Rusko

Evropská komise už v říjnu 2021 napsala, že cena plynu je ve většině EU základním činitelem ceny elektřiny. Vliv zdražení plynu na cenu elektřiny byl podle ní devětkrát větší než vliv zdražení povolenek. Povolenka tehdy podražila zhruba o 30 eur na asi 60 eur za tunu. Komise to připsala vyšší poptávce po povolenkách při oživení ekonomiky po covidu, očekáváním spojeným s klimatickým cílem pro rok 2030 a také samotnému drahému plynu, kvůli kterému elektrárny víc pálily uhlí.

Agentura evropských energetických regulátorů ACER v dubnu 2022 shrnula krizi slovy: „The current energy crisis is in essence a gas price shock, which also impacts electricity prices.“ (Současná energetická krize je v podstatě šokem ceny plynu, který se promítá i do cen elektřiny.)

Ve třetím čtvrtletí 2022 byl podle Komise dovoz ruského plynu plynovody o 74 % nižší než o rok dřív. Komise to popsala tak, že Rusko použilo vývoz plynu do Evropy jako zbraň. Velkoobchodní ceny plynu se koncem srpna 2022 dostaly nad 300 eur za MWh.

V Česku dosáhl denní vážený průměr cen na vnitrodenním trhu s plynem OTE maxima 307,99 eur za MWh 26. srpna 2022. Za celý rok 2022 byl průměr 109,94 eur za MWh, o 138 % víc než v roce 2021. Podle OTE se ceny plynu v roce 2023 snížily, v roce 2024 se držely kolem 50 eur a v roce 2025 klesly k zhruba 30 eurům za MWh.

Co rozhodla česká vláda

• Strop cen na rok 2023. Vláda 5. října 2022 rozhodla, že domácnosti budou v roce 2023 platit za elektřinu nejvýš 6 Kč a za plyn 3 Kč za kWh včetně DPH, plus poplatky za distribuci.
• POZE ze státního rozpočtu. Podporu obnovitelných zdrojů (POZE) od posledního čtvrtletí 2022 celou hradil stát, uvádí ERÚ.
• Rok 2024. Státní dotace 9,35 miliardy korun pokryla jen část POZE a podle ERÚ skončily i další dotace, které regulované ceny snižovaly. ERÚ proto očekával, že regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti a malé firmy vzroste v průměru o 65,7 % a bude tvořit 39,2 % celkové ceny. Do zdražení se promítly i vyšší náklady na provoz sítí, například na krytí ztrát v sítích, které závisí na tržní ceně elektřiny.
• Rok 2026. Vláda Andreje Babiše 16. prosince 2025 rozhodla, že POZE znovu celé uhradí stát. Odběratelé tím ušetří zhruba 17 miliard korun ročně. Domácnosti dosud platily příspěvek 495 Kč za MWh bez DPH. Průměrná regulovaná cena pro nízké napětí podle ERÚ klesla z 2 772 na 2 352 Kč za MWh, o 15,1 %. Část nákladů má podle vlády pokrýt příjem z prodeje emisních povolenek.

Povolenky dnes

Průměrná cena povolenky v aukcích byla v roce 2025 73,43 eur za tunu. V prvním pololetí 2026 se pohybovala mezi 62,19 a 91,34 eury, v lednu 2026 dosáhla dvouletého maxima kolem 90 eur. Zdražení v roce 2025 Komise přičítá hlavně očekávání menší nabídky povolenek kvůli přísnějšímu stropu.

ETS2: co bylo schváleno a co odloženo

Druhý systém povolenek ETS2 zavedla směrnice (EU) 2023/959 z 10. května 2023. Bude se týkat paliv pro budovy, silniční dopravu a další odvětví. Povolenky budou odevzdávat firmy, které paliva uvádějí do oběhu, ne domácnosti. Směrnice ale počítá s tím, že náklady promítnou do cen, a ukládá jim hlásit, jakou část přenesly na spotřebitele. Původně měl systém začít v roce 2027.

Co se od té doby změnilo:

Datum	Co se stalo
10. 5. 2023	Směrnice zavádí ETS2 od roku 2027. Při ceně nad 45 eur za tunu (v cenách roku 2020) po dva měsíce se uvolní 20 milionů povolenek z rezervy.
16. 12. 2025	Česká vláda rozhodla, že ustanovení o ETS2 nezapracuje do českého práva, a systém odmítla.
10. 2. 2026	Evropský parlament schválil (413 hlasů pro, 226 proti, 12 se zdrželo) cíl snížit emise do roku 2040 o 90 % a odklad ETS2 o rok, z 2027 na 2028.
5. 3. 2026	Rada EU změnu formálně přijala.
9. 10. 2026	Členské státy definitivně schválily posílení rezervy. Při překročení hranice 45 eur se uvolní dalších 20 milionů povolenek navíc. Platit začne 20. den po vyhlášení v Úředním věstníku EU.

Premiér Babiš své rozhodnutí z prosince 2025 zdůvodnil analýzou ministerstva životního prostředí. Podle ní by při ceně 45 eur za povolenku zaplatili čeští občané v letech 2027 až 2032 celkem 154 miliard korun, při ceně 70 eur až 205 miliard.

ETS2 je tedy část Green Dealu, která může ceny paliv pro domácnosti zvýšit. Proto ji provázejí cenové pojistky a Sociální klimatický fond, ze kterého má být v letech 2026–2032 podle Komise k dispozici nejméně 86,7 miliardy eur. Na ceny v letech 2021–2026 ale ETS2 vliv neměl, protože ještě nezačal.

„Za drahé energie může jen Green Deal“

Data to nepotvrzují. Největší skok cen v roce 2022 způsobil podle Komise, ACER i OTE plyn a omezení ruských dodávek. Povolenky ceny elektřiny zvyšují, ale jejich systém existuje od roku 2005. V roce 2023 byla povolenka dražší než v roce 2022, a elektřina přesto výrazně zlevnila.

Klimatická politika EU na ceny vliv má. Podle Komise na zdražení povolenek v roce 2021 působila i očekávání spojená s cílem pro rok 2030. Byla ale jen jedním z několika faktorů.

„Green Deal zakazuje kotle“

Směrnice o energetické náročnosti budov (EU) 2024/1275 používání stávajících kotlů nezakazuje. Stanoví, že:

• od 1. ledna 2025 státy nesmějí dotovat instalaci samostatných kotlů na fosilní paliva,
• státy se mají snažit samostatné kotle na fosilní paliva v existujících budovách nahrazovat podle svých národních plánů,
• národní plány renovace budov mají počítat s postupným opouštěním fosilních paliv ve vytápění s výhledem úplného ukončení kotlů na fosilní paliva do roku 2040.

Zákaz, který v Česku domácnosti skutečně dopadl, pochází z českého zákona o ochraně ovzduší z roku 2012, tedy z doby před Green Dealem. Zakazuje provozovat kotle na pevná paliva 1. a 2. emisní třídy. V rodinných a bytových domech a rekreačních objektech platí od 1. září 2024, v ostatních budovách od září 2022. Za porušení hrozí pokuta až 50 000 Kč.

„Green Deal zakazuje auta“

Nařízení (EU) 2023/851 z 19. dubna 2023 stanoví, že od 1. ledna 2035 mají průměrné emise CO₂ nových osobních aut a dodávek registrovaných v EU klesnout o 100 % proti cíli pro rok 2021. Pro rok 2030 platí snížení o 55 % u osobních aut a o 50 % u dodávek.

Předpis ukládá cíle výrobcům a týká se jen nových vozidel. Na auta se spalovacím motorem, která už jezdí, ani na prodej ojetin se nevztahuje.

Pravidla se navíc mění. Komise 16. prosince 2025 navrhla cíl pro rok 2035 snížit na 90 %. Zbytek by výrobci vyrovnali nízkoemisní ocelí vyrobenou v EU a udržitelnými obnovitelnými palivy. Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí 4. listopadu 2026 podpořil (48 hlasů pro, 30 proti, 2 se zdrželi) vlastní verzi změny, podle které by výrobci mohli část snížení nahradit nízkoemisní evropskou ocelí. Hlasování pléna se podle přehledu legislativy Parlamentu očekává 23. listopadu 2026, obecný přístup Rady 11. prosince 2026. Dokud se nařízení nezmění, platí cíl 100 %.