Kdo v Česku věří dezinformacím a jak se šíří: co ukazují průzkumy CEDMO, STEM, Medianu, Eurobarometru a Reuters

Co průzkumy měří

„Věřit dezinformacím“ se dá měřit několika způsoby a každý dává jiná čísla:

• zda lidé konkrétní zprávu zaslechli a zda ji považují za věrohodnou,
• zda souhlasí s výroky, které tvoří ucelený pohled na svět, například proruský,
• jak často se podle sebe s dezinformacemi setkávají.

Většina průzkumů níže probíhala online. Lidé, kteří internet nepoužívají, hlavně starší, v nich chybějí nebo jsou zastoupeni méně. Čísla z různých výzkumů proto nejde přímo sčítat ani srovnávat.

Kolik lidí považuje konkrétní nepravdy za věrohodné

Projekt CEDMO Trends Univerzity Karlovy se od března 2023 zhruba jednou měsíčně ptá stejného panelu agentury Median. Jde o online kvótní výběr lidí od 16 let s kvótami podle údajů ČSÚ, v každé vlně kolem 3 000 respondentů. Dotázaní hodnotí aktuální pravdivé i nepravdivé zprávy. CEDMO výsledky doplňuje ověřováním faktů například od AFP nebo Demagog.cz.

Sběr	Zpráva, kterou CEDMO označilo za nepravdivou či dezinformační	Zaslechlo	Věrohodná
1. čtvrtletí 2024	Elektromobily škodí životnímu prostředí víc než auta se spalovacím motorem	45 %	58 %
1. čtvrtletí 2024	Pomoc Ukrajině a uprchlíkům je jedním z hlavních důvodů růstu státního dluhu	34 %	49 %
1. čtvrtletí 2024	Ukrajinci dostávají víc sociálních dávek než Češi	31 %	41 %
1. čtvrtletí 2024	Korespondenční volba se prosazuje, aby se zmanipulovaly volby 2025	38 %	39 %
leden 2025	Vláda chce platbami za péči v domovech pro seniory zatížit i příbuzné, podle jejich nemovitostí	neuvedeno	34 %
září 2025	Korespondenční volbu může využít přes milion krajanů v USA a další milion jinde ve světě	33 %	46 %

V lednu 2025 zaregistrovalo i tu nejznámější nepravdivou zprávu jen 13 % dotázaných. Všechny pravdivé zprávy tehdy působily na respondenty výrazně věrohodněji než všechny nepravdivé.

Starší měření agentury Ipsos ve spolupráci s CEDMO proběhlo od 30. 6. do 7. 7. 2022 na online panelu 1 003 uživatelů internetu od 18 let. Zprávu o „Duchovi Kyjeva“, kterou výzkum řadil mezi dezinformace o válce na Ukrajině, považovala za věrohodnou třetina dotázaných. Tvrzení spojující očkování proti covidu-19 s opičími neštovicemi považovalo za věrohodné 17 %, nejčastěji lidé se základním vzděláním.

Kolik lidí má vyhraněný dezinformační pohled

Dva výzkumy rozdělily populaci do skupin podle postojů. Používají jinou metodu, proto se jejich čísla liší.

STEM, leden 2023 (1 089 lidí od 18 let, sběr 4.–15. 1. 2023, projekt České zájmy v EU):

Skupina	Podíl
nejistí, se středovou pozicí	34 %
prozápadní, podporují aktivní postup	28 %
prozápadní, podporují spíš pasivitu	24 %
dezinformovaní	9 %
silně proruští	5 %

Podle autorů „nijak významně nepřibylo lidí, kteří by smýšleli prorusky“. Jak přesně byly skupiny vymezeny, zveřejněné shrnutí neuvádí.

Psychologický ústav AV ČR a institut SYRI zpracovali 10 vln průzkumů agentury Median od roku 2020. Každé se účastnilo 863 až 1 192 lidí, vzorek byl reprezentativní podle věku, pohlaví, vzdělání a okresu. Vědci hodnotili souhlas s 30 výroky o covidu-19 a o válce na Ukrajině, například „Ukrajina by měla být součástí Ruska“ nebo „Naši politici pomáhají více Ukrajincům než našim vlastním lidem.“

Profil	Podíl
nevyhranění	48 %
proukrajinští demokraté	22 %
proruští postkomunisté	15 %
protiruští demokraté	7 %
obecně dezinformovaní	7 %

Vedoucí výzkumu Martina Klicperová upozorňuje: „Procenta je třeba brát spíše orientačně.“

Kdo je zranitelnější

Z výzkumů vycházejí tyto rysy:

• Nižší vzdělání. Proruské postkomunisty i obecně dezinformované tvoří podle AV ČR převážně lidé se základním nebo středním vzděláním. Lidé se základním vzděláním podle Ipsosu nejčastěji přeposílají řetězové e-maily a nejčastěji uvádějí, že si zprávu neověří nikdy, ani když mají podezření (14 %).
• Finanční nejistota a odcizení. Proruští postkomunisté uvádějí vysoké finanční ohrožení: čtvrtina značné, další třetina podstatné. Spolu s obecně dezinformovanými podle AV ČR pociťují vysokou frustraci a politické odcizení.
• Věk. Proruští postkomunisté jsou nejstarší skupinou, průměrně 51 let. Obecně dezinformovaní mají průměr necelých 46 let a ženy v nich převažují dvakrát nad muži.
• Pravidelný kontakt s dezinformacemi. BIS ve zprávě za rok 2024 píše, že vliv šiřitelů dezinformací je „společensky omezený“, ale „část společnosti nicméně konzumuje dezinformace pravidelně, což ji činí zranitelnou vůči vlivovým operacím cizí moci“.

Jak často se lidé podle sebe s dezinformacemi setkávají

Podle CEDMO Trends se většina lidí necítí dezinformacím vystavena: v lednu 2025 to tvrdilo 81 %, v září 2025 77 %. Vystavení se v září nejčastěji cítili nezaměstnaní (32 %), nejméně podnikatelé a živnostníci (15 %).

Eurobarometr Evropského parlamentu (Flash Eurobarometer FL014EP, online, 11.–18. června 2025, 26 121 respondentů od 15 let v celé EU) se ptal, jak často se lidé za posledních sedm dní setkali s dezinformacemi. „Často“ nebo „velmi často“ odpovědělo 29 % Čechů. Průměr EU byl 36 %, v roce 2022 28 %. Nejméně to bylo ve Finsku a Německu (26 %), nejvíc v Maďarsku (57 %). Nejčastějším způsobem ověřování je v Česku kontrola, zda je zdroj příspěvku spolehlivý.

Jde o vlastní odhad dotázaných, ne o změřený kontakt s dezinformacemi.

Důvěra ve zpravodajství

Reuters Institute každý rok měří, jaký podíl lidí důvěřuje zpravodajství. Průzkum dělá agentura YouGov online, výsledky proto podle autorů reprezentují online populaci. Starší a méně majetní lidé jsou ve vzorku zastoupeni méně.

Zpráva	Důvěra ve zprávy v Česku
2022	34 %
2023	30 % (historické minimum)
2025	33 % (rovná se průměru za 11 let)
2026	31 % (průměr všech sledovaných zemí 37 %)

Nejdůvěryhodnějšími značkami zůstávají podle zprávy z roku 2026 veřejnoprávní vysílatelé. Sběr dat pro rok 2026 probíhal od poloviny ledna do konce února 2026.

Řetězové e-maily

Výzkum	Metodika	Zjištění
Ipsos a CEDMO, 2022	1 003 uživatelů internetu od 18 let, online, 30. 6.–7. 7. 2022	37 % dostává řetězové e-maily o celospolečenských tématech, 5 % (asi 460 tisíc lidí) je přeposílá dál. Nejčastěji je dostává nejstarší generace.
Starci na netu (Seznam.cz a Pedagogická fakulta Univerzity Palackého), 2018	1 027 aktivních uživatelů internetu, anonymní dotazník, říjen–prosinec 2017, podle autorů nelze zobecnit na celou populaci	Varovné e-maily, například o migraci, rozesílá 47 % lidí nad 65 let a 38 % ve věku 55–64 let, tedy 3–4krát víc než lidé ve věku 35–44 let.

Spoluautor výzkumu Kamil Kopecký v roce 2019 pro Seznam Zprávy uvedl, že senioři jsou „aktivními šiřiteli e-mailového spamu“. Informace podle něj často neověřují, protože důvěřují odesílateli, například přátelům nebo kolegům.

Telegram a sociální sítě

BIS ve zprávě za rok 2023 popsala rostoucí popularitu videoobsahu na YouTube a TikToku. Ve zprávě za rok 2024 uvádí, že dominantní sítí pro šíření dezinformací zůstává Facebook, ale „na rizikovosti začala významně nabírat platforma Telegram, skrze kterou došlo k propojení dezinformačního působení s klasickými subverzními aktivitami“. Na Telegramu podle BIS působí i kanály přímo napojené na ruský státní aparát nebo z Ruska ovládané, například neČT24 a Selský rozum.

Prague Security Studies Institute (PSSI) s nástrojem firmy Gerulata Technologies sledoval za rok 2023 celkem 92 kanálů šířících dezinformace s více než 1 000 odběrateli, z toho 8 slovenských:

• Pět kanálů překonalo za rok milion interakcí, dva z nich tři miliony. Nejvíc odběratelů měl kanál webu CZ24 News.
• Mezi nejúspěšnějšími kanály převažují anonymní kanály, které se vydávají za zpravodajské zdroje.
• Aspoň jeden zdroj financování má 62 % kanálů, dobrovolné příspěvky vybírá 45 %.

Telegram používá podle odhadu analytika Josefa Šlerky, který PSSI cituje, nejméně 10 % českých uživatelů internetu. Přesná čísla Telegram za jednotlivé země nezveřejňuje.

Co z dat plyne a co ne

• Podíl lidí, kteří považují konkrétní nepravdivou zprávu za věrohodnou, silně závisí na tématu. V 1. čtvrtletí 2024 se podle CEDMO pohyboval od 11 do 58 %.
• Vyhraněný proruský nebo dezinformační pohled má menšina: podle STEM 14 %, podle AV ČR orientačně 22 %.
• Data ukazují souvislost se vzděláním, financemi a odcizením od politiky. Neříkají, co je příčinou.
• Průzkumy jsou převážně online, takže lidé bez internetu v nich chybějí a starší lidé jsou zastoupeni méně.