Vypnuté weby v únoru 2022: co zablokovaly CZ.NIC a operátoři, na základě čeho a jak to dopadlo u soudu

Co se stalo 25. února 2022

Den po začátku ruské invaze na Ukrajinu, 25. února 2022, přijala vláda usnesení č. 127 o hybridním působení proti zájmům Česka. Vyzvala v něm „všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření“ proti šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru. Odvolací soud ho později označil za „zcela obecné a vágní“ a za politickou proklamaci bez právních důsledků.

Týž den proběhly dva kroky:

• CZ.NIC, sdružení spravující národní doménu .cz, vyřadilo z provozu osm domén: aeronet.cz, protiproud.cz, ceskobezcenzury.cz, voxpopuliblog.cz, prvnizpravy.cz, czechfreepress.cz, exanpro.cz a skrytapravda.cz. Uvedlo, že jedná po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na doporučení vlády a že jde o „zcela mimořádný krok“. Opřelo se o článek 17 svých pravidel registrace, který dovoluje zrušit doménu při ohrožení národní nebo mezinárodní počítačové bezpečnosti. Podle Radia Prague International byly tyto weby obviněny, že ruskou agresi vůči Ukrajině relativizují, ospravedlňují nebo schvalují.
• Národní centrum kybernetických operací (NCKO), které spadá pod Vojenské zpravodajství, poslalo přes peeringové sdružení NIX.CZ provozovatelům sítí žádost, aby znepřístupnili 22 webů. Kromě všech osmi výše uvedených to byly ac24.cz, cz.sputniknews.com, cz24.news, eurabia.cz, infokuryr.cz, narodninoviny.cz, novarepublika.cz, nwoo.org, pravyprostor.cz, rukojmi.cz, slovanskenebe.com, svobodnenoviny.eu, svobodny-vysilac.cz a zvedavec.org.

Dobrovolně a bez zákona

Žádný zákon blokaci nenařizoval. Žádost NCKO podle serveru Lupa.cz nebyla právně závazná a o tom, zda jí vyhoví, rozhodoval každý operátor sám. NIX.CZ uvedlo, že s ministerstvem průmyslu a obchodu předjednalo, že blokace neporuší pravidla síťové neutrality. Michal Feix ze Sdružení pro internetový rozvoj blokaci podpořil, ale upozornil: „chybí pevný právní základ, vše je dobrovolné.“

Operátoři se přidávali postupně. Podle ČT24 zablokovali začátkem března šest dalších webů, mezi nimi českou verzi Sputniku. Ne každý operátor ale blokoval všech 22 webů ze seznamu.

Kritika přišla i od institucí a právníků:

• Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček 4. března 2022 uvedl, že opatření proti šiřitelům nepravdivých tvrzení „se nesmí stát nástrojem pro cenzuru odlišných, byť právě nepopulárních názorů“.
• Advokát Miroslav Crha z organizace Frank Bold v květnu 2022 řekl ČT24, že CZ.NIC postrádalo oporu „v zákonném postupu“. Stát by podle něj měl rychle vytvořit právní rámec.

Jak dlouho to trvalo

Kdo	Co blokoval	Od	Do
CZ.NIC	8 domén .cz	25. 2. 2022	25. 5. 2022 (obnoveno 7 domén, aeronet.cz ne)
Operátoři	až 22 webů podle seznamu NCKO, rozsah se lišil	od konce února 2022	T-Mobile u webu AC24.cz do 28. 6. 2022

Blokace domén trvala tři měsíce, CZ.NIC ji mezitím dvakrát prodloužilo. Dva týdny před koncem oznámilo, že ji ukončí, pokud nedostane příkaz od soudu, policie nebo jiného příslušného úřadu. Žádný nepřišel. Weby podle sdružení už nepředstavovaly hrozbu, mimo jiné kvůli poklesu návštěvnosti. Doménu aeronet.cz neobnovilo, protože v registru nebyly správné údaje o držiteli.

Vládní zmocněnec pro média a dezinformace Michal Klíma 26. května řekl, že „tyto konkrétní domény nemá smysl blokovat“, protože obsah „přešel mimo kontrolu sdružení CZ.NIC, tedy na zahraniční domény“. Smysl měla blokace podle něj hlavně na začátku války, protože „několik týdnů byl zásah dezinformací nižší“.

Fungovalo to?

Datový analytik Josef Šlerka z Investigace.cz porovnal data služby SimilarWeb za únor a březen 2022:

• Souhrnná návštěvnost sledovaných konspiračních a dezinformačních webů klesla v březnu na 55 % únorové úrovně.
• Česká verze Sputniku spadla z 3,7 na 1,7 milionu návštěv.
• Dva největší weby se výraznému poklesu vyhnuly: AC24 měl 95 % a CZ24 News 121 % únorové návštěvnosti.

V květnu už Šlerka psal, že se návštěvnost vrací na úroveň před blokací, nejvíc u webů, které přešly na jiné domény, například Aeronet, Protiproud nebo Pravý prostor. „Tyhle weby v podstatě získávají zpět publikum,“ uvedl.

Totéž později popsala BIS ve výroční zprávě za rok 2022: „Postup soukromoprávních subjektů proti některým webovým portálům šířícím dezinformace způsobil krátkodobé utlumení produkce dezinformační scény. Ta se ovšem již v průběhu omezení přizpůsobila, své publikum neztratila a v průběhu roku se návštěvnost krátkodobě omezených webových portálů vrátila často k původním hodnotám.“

Spory u soudů

Žaloba na ministerstvo obrany. Organizace Institute H21 a Otevřená společnost napadly dopis NCKO jako nezákonný zásah. Městský soud v Praze žalobu v lednu 2023 odmítl: dopis podle něj nebyl pokynem, jen nezávaznou žádostí. Samotnou blokací se nezabýval. Nejvyšší správní soud 9. srpna 2023 (sp. zn. 7 As 22/2023) kasační stížnost zamítl. Podle něj nešlo o „vynutitelné jednání ze strany orgánů veřejné moci“, ale o „nezávaznou politickou proklamaci doporučujícího charakteru“. Podle Seznam Zpráv neuspěly dřívější žaloby proti vládě a tajné službě ani u Ústavního soudu.

AC24 proti T-Mobile. Společnost AC24, provozovatel webu AC24.cz, žalovala operátora o ušlý zisk z reklamy za dobu blokace:

Datum	Soud	Rozhodnutí
12. 9. 2023	Obvodní soud pro Prahu 4	zamítl, T-Mobile podle něj jednal v dobré víře na výzvu státu
29. 2. 2024	Městský soud v Praze	zrušil, výzva nebyla závazná a T-Mobile odpovídá za porušení nařízení EU
9. 10. 2025	Obvodní soud pro Prahu 4	přiznal část ušlého zisku, zbytek z požadovaných 92 705,50 Kč zamítl
25. 6. 2026	Městský soud v Praze	potvrdil přiznaných 34 593,90 Kč s úroky, dovolání není přípustné

Odvolací soud konstatoval, že T-Mobile porušil článek 3 nařízení EU 2015/2120 o otevřeném internetu, který operátorům blokování konkrétního obsahu zakazuje. Výjimky z nařízení podle soudu na tento případ nedopadaly. Společnost „nemůže s úspěchem tvrdit, že byla v omylu či v dobré víře“, protože NCKO jako součást vojenského zpravodajství „žádnou pravomocí v tomto směru nedisponuje“. Vláda ani NCKO podle soudu navíc neměly pravomoc blokaci jakýchkoli webů nařídit. Taková blokace by byla „faktickou cenzurou v přímém rozporu s článkem 17 odst. 3“ Listiny základních práv a svobod. T-Mobile musí státu uhradit i 194 989,70 Kč nákladů, hlavně na znalce.

Znalecký posudek navržený T-Mobilem zjistil, že zdroje z ruských státních médií tvořily na AC24 v roce 2021 30,3 % všech zdrojů a v lednu a únoru 2022 19,5 %. Za dobu blokace se tam objevil jediný článek odkazující na ruská státní média.

Vyjádření z března 2024: Majitel AC24 Ondřej Geršl řekl Seznam Zprávám, že požaduje „víceméně symbolickou částku v čistě principiálním sporu“. Připustil, že web může být označen za dezinformační, ale český právní řád podle něj tento pojem nezná. T-Mobile se k probíhajícímu sporu vyjádřit odmítl. Mluvčí vlády Lucie Ješátková uvedla: „Jednalo se o reakci na mimořádnou situaci a legitimní snahu vlády a operátorů jednat rychle a efektivně.“ Vojenské zpravodajství vzkázalo: „I s odstupem času si za naším doporučením stojíme.“ Reakce na rozsudek z června 2026 dostupné zdroje neuvádějí.

Co se s weby stalo potom

Evropské hodnoty ve zprávě za rok 2022 uvádějí, že několik blokovaných webů přešlo na nové domény: aeronet.news, protiproud.info, pravyprostor.net a novarepublika.online. Jiné činnost ukončily, mimo jiné voxpopuliblog.cz, exanpro.cz, svobodnenoviny.eu a nwoo.org.

Některé z blokovaných webů vydělávaly na reklamě i v roce 2023. Prague Security Studies Institute (PSSI) odhadl jejich měsíční příjem z automatizované reklamy v období duben až červen 2023 podle návštěvnosti, počtu reklamních pozic a obvyklého výnosu z tisíce zobrazení. Jde o odhad, ne o účetní data:

Web	Odhad měsíčního příjmu z reklamy
AC24	335 347 Kč
Protiproud	133 415 Kč
První zprávy	69 801 Kč
Czech Free Press (.cz)	68 033 Kč
Pravý prostor	53 874 Kč
CZ24 News	36 000 Kč

Google podle zjištění soudu ukončil reklamní spolupráci s AC24 už v únoru 2022.

Vláda v únoru 2023 zrušila funkci zmocněnce pro média a dezinformace a návrh zákona proti dezinformacím se podle Reuters Institute opakovaně odkládal. Podle Seznam Zpráv nevznikla do března 2024 žádná legislativa.

Omezování médií, která šíří dezinformace, přitom podle průzkumů CEDMO Trends podporuje většina dotázaných. Na otázku, zda je správné, když stát omezí nebo znemožní působení médií šířících dezinformace, odpovědělo v lednu 2025 „určitě ano“ nebo „spíše ano“ 68 % dotázaných a v září 2025 72 %. Šlo o online panel agentury Median, populace od 16 let, v lednu 2 867 respondentů.

Co doložily BIS a výzkumníci

Zpráva BIS za rok	Co uvádí o dezinformacích
2022	Aktivisté na dezinformační scéně se po invazi „plně přeorientovali na podporu aktivit RF“. „Vzhledem k velmi omezenému počtu prorusky orientovaných občanů ČR“ se zaměřili na propojení války se zdražováním energií a potravin a s pomocí ukrajinským uprchlíkům.
2023	Aktivity české dezinformační scény zůstávaly „z převážné části autonomní, bez koordinace či řízení cizím aktérem“. BIS ale popsala ruského vlivového agenta, který už v roce 2022 na žádost „jednoho z nejvyšších orgánů ruské státní moci“ zajistil informační kampaň s rozpočtem několika tisíc eur. Zpochybňovala smysl pomoci Ukrajině nebo sankcí EU.
2024	Dosah šiřitelů dezinformací je „omezený a v roce 2024 spíše stagnoval“. Šíří je převážně domácí aktéři, jejichž motivace je „vedle té ideové zejména finanční (jde o velmi výnosný byznys)“.

Evropské hodnoty napočítaly v roce 2022 39 aktivních webů, které podle jejich kritérií šíří proruské nebo covidové dezinformace a mají v průměru víc než 2 000 návštěv a víc než pět článků měsíčně. V roce 2021 jich bylo 46, v roce 2020 51. Všechny dohromady vydaly v roce 2022 126 826 článků. Medián měsíční návštěvnosti byl 68 780 návštěv. Autoři upozorňují, že data o návštěvnosti pocházejí z různých zdrojů a nejsou plně srovnatelná.

PSSI prošel 59 aktivních českých webů vybraných z databáze konšpirátori.sk, data sbíral od dubna do června 2023. Aspoň jeden zdroj příjmu má 78 % z nich. Dobrovolné příspěvky čtenářů vybírá 36 webů, z toho 29 na netransparentní účty. Reklamu má 28 webů.

Semantic Visions v únoru 2022 uváděla, že necelou polovinu dezinformací vydávají čtyři nejaktivnější weby. Šéf firmy František Vrabel odhadl, že weby nepřímo zasahují „čtvrtinu až jednu třetinu“ populace. Metodiku firma nezveřejnila, jde o odhad.

Co zůstává otevřené

Zákon, podle kterého by stát mohl v krizi weby blokovat a který by určil, kdo o tom rozhoduje, podle dostupných zdrojů neexistuje. Rozsudek ve sporu AC24 a T-Mobile se týká jednoho webu a jednoho operátora. Zda budou následovat další žaloby, zdroje neuvádějí.