Mluvčí Bílého domu: Cla jsou daň pro cizí země a snížení daní pro Američany. Platí je americké firmy a spotřebitelé

Co Leavittová řekla

Výrok zazněl 11. března 2025 na tiskovém brífinku v Bílém domě. Novinář připomněl, že Trump během kampaně sliboval snižování daní, zatímco teď navrhuje zvýšení daní v podobě cel, a ptal se, proč tomu dává přednost.

Tisková mluvčí Karoline Leavittová odpověděla, že to není pravda, a pokračovala: „He’s actually not implementing tax hikes; tariffs are a tax hike on foreign countries that again have been ripping us off. Tariffs are a tax cut for the American people.“

Česky: „On ve skutečnosti nezvyšuje daně. Cla jsou zvýšením daní pro cizí země, které nás okrádají. Cla jsou snížením daní pro americký lid.“

V téže odpovědi dodala, že prezident je zastáncem snižování daní a v kampani sliboval zrušit daň ze spropitného, z přesčasů a z dávek sociálního zabezpečení.

Novinář, podle PolitiFactu Josh Boak z agentury AP, namítl: „I’m sorry, have you ever paid a tariff, because I have? They don’t get charged on foreign companies; they get charged on the importers.“ Česky: „Promiňte, platila jste někdy clo? Já ano. Neplatí je zahraniční firmy, platí je dovozci.“

Leavittová odpověděla, že až bude obchod spravedlivý a vyvážený, příjmy zůstanou v USA, mzdy porostou a země zbohatne. Označila za urážlivé, že novinář zkouší její znalosti ekonomie.

Kdo clo platí

Clo vybírá americký celní úřad (CBP) při dovozu zboží do USA. Podle CBP nese za „všechna příslušná cla, daně a poplatky“ odpovědnost dovozce, na kterého je zboží v USA proclíváno. Clo tedy neodvádí zahraniční vláda, ale dovozce.

Zahraniční vývozce by mohl clo nést nepřímo, kdyby kvůli němu snížil své ceny. To zkoumal Kielský institut pro světovou ekonomiku ve studii z ledna 2026. Analyzoval přes 25 milionů zásilek v hodnotě téměř 4 bilionů dolarů. Výsledek:

Kdo nese náklady cel zavedených v roce 2025	Podíl
američtí dovozci a spotřebitelé	96 %
zahraniční vývozci	asi 4 %

Například když USA v srpnu 2025 zvýšily cla na zboží z Indie z 25 na 50 %, indičtí vývozci podle studie ceny nesnížili. Do USA místo toho poslali méně zboží, ve srovnání s vývozem do Evropy a Kanady až o 24 % méně. Podobně to podle institutu vypadalo u Brazílie.

Jsou cla snížením daní?

Cla jsou pro americký stát příjmem stejně jako daně. Ministerstvo financí je vede v přehledu příjmů rozpočtu vedle daně z příjmu:

Fiskální rok (říjen až září)	Příjmy z cel
2024	77,0 mld. USD
2025	194,9 mld. USD

Ve fiskálním roce 2025 (říjen 2024 až září 2025) tedy vláda vybrala na clech o 117,8 miliardy dolarů víc než o rok dřív, zhruba dvaapůlkrát tolik. Podle studie Kielského institutu tyto náklady z naprosté většiny nesli američtí dovozci a jejich zákazníci.

Zrušení daní ze spropitného a z přesčasů, na které Leavittová odkázala, jsou samostatná opatření, ne účinek cel. Podle PolitiFactu z dostupných analýz nevyplývá, že by cla mohla přinést dost peněz na výraznější snížení daní pro běžné Američany.

Verdikt

Nepravda. Clo odvádí dovozce, ne cizí země, a podle studie Kielského institutu nesli 96 % nákladů cel z roku 2025 američtí dovozci a spotřebitelé. Ve fiskálním roce 2025 cla přinesla federálnímu rozpočtu o 117,8 miliardy dolarů víc než rok předtím. Pro Američany jsou tedy dodatečnou daní, ne snížením daní.