Lavrov: Na Ukrajině je ruština zakázaná ve všech sférách života. Ústava a jazykový zákon říkají něco jiného

Co Lavrov řekl

Ministr zahraničí Sergej Lavrov byl v polovině května 2026 v indickém Novém Dillí na jednání ministrů zahraničí zemí BRICS. Podle agentury RIA Novosti, kterou cituje deník Vzgljad, 15. května řekl ruským novinářům:

„Я уже упоминал как-то при общении с журналистами, Украина – единственная страна, где запрещен целый язык во всех сферах жизни, язык, являющийся официальным языком ООН.“

Česky: „Už jsem to jednou zmiňoval při rozhovoru s novináři: Ukrajina je jediná země, kde je zakázán celý jazyk ve všech sférách života, jazyk, který je úředním jazykem OSN.“

Co říká ukrajinská ústava

Článek 10 ústavy Ukrajiny stanoví, že státním jazykem je ukrajinština. Zároveň v něm stojí: „In Ukraine, the free development, use and protection of Russian, and other languages of national minorities of Ukraine, is guaranteed.“ Česky: „Na Ukrajině se zaručuje svobodný rozvoj, používání a ochrana ruštiny a dalších jazyků národnostních menšin Ukrajiny.“

Co říká jazykový zákon

Používání jazyků upravuje hlavně zákon č. 2704-VIII z 25. dubna 2019 o zajištění fungování ukrajinštiny jako státního jazyka. Podepsal ho ještě prezident Petro Porošenko.

• Ukrajinštinu zákon vyžaduje při výkonu moci státními orgány a samosprávou a v dalších veřejných oblastech, které vyjmenovává (článek 1).
• Článek 2 ale stanoví: „Дія цього Закону не поширюється на сферу приватного спілкування та здійснення релігійних обрядів.“ Česky: „Působnost tohoto zákona se nevztahuje na oblast soukromé komunikace a vykonávání náboženských obřadů.“
• Obsluha zákazníků má probíhat ukrajinsky. Na přání zákazníka ho ale podle článku 30 lze obsloužit i jiným jazykem přijatelným pro obě strany.

Zákon tedy ruštinu z veřejného života výrazně vytlačuje, v soukromí, v náboženském životě a na přání zákazníka ji ale nezakazuje.

Omezení jsou skutečná

Výrok nepřichází z ničeho. Ukrajina používání ruštiny ve veřejné sféře omezuje a mezinárodní orgány to kritizovaly.

Benátská komise Rady Evropy ve stanovisku z prosince 2019 potvrdila, že zákon se na soukromou komunikaci nevztahuje. Upozornila ale, že pokud by se pojem soukromé komunikace vykládal úzce, mohlo by to odporovat svobodě projevu. Za „zjevně problematické“ označila, že ruština má užší možnosti použití než menšinové jazyky, které jsou úředními jazyky EU. Doporučila toto rozlišování mezi menšinovými jazyky zrušit, pokud pro ně neexistuje objektivní a rozumné odůvodnění. Zahraničněpolitické ohledy včetně konfliktu s Ruskem kvůli anexi Krymu podle ní nejsou platným argumentem v debatě o tom, jaké jazyky smějí občané používat. Žádný ze čtyř ukrajinských jazykových textů, které komise do té doby posuzovala, podle ní plně nesplnil požadavek vyváženosti mezi podporou státního jazyka a právy menšin. Komise přitom uznala potřebu posílit ukrajinštinu vzhledem k jejímu útlaku v minulosti.

Po začátku invaze ukrajinský parlament v červnu 2022 schválil zákony, které omezily veřejné přehrávání ruské hudby a zakázaly dovoz a šíření knih a tiskovin z Ruska, Běloruska a okupovaných území.

Jak se ruštinou mluví

Podle průzkumu Razumkovova centra z přelomu dubna a května 2025, o kterém psal Kyiv Independent, mluví doma převážně rusky 11 % dospělých Ukrajinců na území pod kontrolou vlády. Podle průzkumu skupiny Rating z roku 2024, který list také cituje, mluví doma výhradně nebo převážně ukrajinsky 70 % Ukrajinců. Ruština se tedy na Ukrajině dál používá, i když je v menšině.

Verdikt

Nepravda. Ukrajina omezuje ruštinu v úřadech, školství, médiích, kultuře a obsluze zákazníků a tato omezení byla kritizována. Zákaz „ve všech sférách života“ ale neexistuje: ústava ruštině zaručuje svobodné používání a jazykový zákon se výslovně nevztahuje na soukromou komunikaci a náboženské obřady.