Výbuchy ve Vrběticích: dva mrtví, agenti GRU a vyšetřování odložené kvůli Rusku

Co se stalo v roce 2014

Ve vojenském muničním areálu u Vrbětic na Zlínsku vybuchl 16. října 2014 sklad č. 16. Podle ČT24 v něm bylo 58 tun vojenského materiálu. Zahynuli dva zaměstnanci ostravské firmy Imex Group, která měla sklad pronajatý.

Dne 3. prosince 2014 vybuchl sklad č. 12, ve kterém bylo podle ČT24 98 tun materiálu. Obyvatelé Haluzic a Lipové byli na čtyři dny evakuováni.

Areál podle ČT24 spravuje Vojenský technický ústav, který sklady pronajímá soukromým firmám. Oba zničené sklady měla v nájmu Imex Group.

Zásah záchranných složek skončil podle policie 13. října 2020, téměř po šesti letech. Vojenský materiál z areálu odvezlo 547 plně naložených nákladních aut. Hloubkovým pyrotechnickým průzkumem do 50 cm prošlo jen asi 7 % zasažené plochy. Škodu policie v roce 2024 vyčíslila na víc než 1 miliardu Kč.

Oznámení vlády 17. dubna 2021

Šest a půl roku po výbuších vystoupili členové vlády na tiskové konferenci. Premiér Andrej Babiš řekl: „Na základě jednoznačných důkazů získaných vyšetřováním našich bezpečnostních složek musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské tajné služby GRU jednotky 29155 do výbuchu muničních skladů areálu Vrbětice v roce 2014.“

Vicepremiér Jan Hamáček, tehdy i pověřený ministr zahraničí, oznámil vyhoštění 18 pracovníků ruského velvyslanectví, které tajné služby označily za důstojníky rozvědek GRU a SVR. Česko museli opustit do 48 hodin.

Policie téhož dne vyhlásila pátrání po dvou mužích. Podle ní byli v Česku nejméně od 11. do 16. října 2014, nejprve v Praze, pak v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Používali ruské pasy na jména Alexander Petrov a Ruslan Boshirov (česky Boširov) a také moldavský pas na jméno Nicolai Popa a tádžický na jméno Ruslan Tabarov.

Kdo jsou „Petrov“ a „Boširov“

Pod jmény Petrov a Boširov obvinila britská policie dva muže z otravy bývalého příslušníka ruských zpravodajských služeb Sergeje Skripala novičokem v Salisbury v roce 2018. Investigativní skupina Bellingcat a ruský server The Insider je ještě v roce 2018 identifikovaly jako důstojníky GRU Anatolije Čepigu a Alexandra Miškina.

Ministerstvo vnitra ve svém přehledu uvádí, že podle policejního vyšetřování se do sabotáže ve Vrběticích zapojila stejná dvojice agentů jako v Salisbury, tedy Čepiga a Miškin.

Bellingcat ve spolupráci s The Insider, Der Spiegel a Respektem v dubnu 2021 zveřejnil další zjištění:

• Na operaci se podílelo nejméně šest příslušníků jednotky GRU 29155. Osobně na ni dohlížel velitel jednotky Andrej Averjanov.
• Čepiga a Miškin se u firmy Imex vydávali za zájemce o koupi zbraní a žádali o přístup do areálu na 13. až 17. října 2014. Podle zástupců firmy se nikdy neukázali. Zda se do areálu dostali jinou cestou, není podle Bellingcatu jasné.
• V den prvního výbuchu odletěli z Vídně do Moskvy.

Podle ministerstva vnitra byl kupcem zničené munice bulharský obchodník se zbraněmi Emilian Gebrev. Stejná jednotka GRU se ho později pokusila otrávit novičokem.

Diplomatická roztržka

Rusko na vyhoštění odpovědělo 18. dubna 2021: vyhostilo 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě. Česko pak podle Vídeňské úmluvy omezilo počet pracovníků ruského velvyslanectví v Praze na počet českých diplomatů v Moskvě. Nadbyteční ruští pracovníci museli odejít do 31. května 2021.

Co tvrdilo Rusko

Moskva česká obvinění odmítla jako absurdní. Ruské ministerstvo zahraničí označilo vyhoštění diplomatů za „the continuation of a series of anti-Russian actions undertaken by the Czech Republic in recent years“ („pokračování řady protiruských kroků, které Česká republika v posledních letech podnikla“). Praze zároveň vyčetlo snahu zalíbit se Spojeným státům, které krátce předtím uvalily na Rusko sankce.

Proti tomu stojí závěr české policie z roku 2024 (viz níže). Rusko podle policie zároveň odmítlo vyhovět českým žádostem o právní pomoc, které měly vyšetřování dál posunout.

Co říkali čeští ústavní činitelé

Prezident Miloš Zeman se k věci vyjádřil v mimořádném projevu 25. dubna 2021:

„Na druhé straně pracujeme se dvěma vyšetřujícími verzemi. Tou první, to jest původní, že došlo k výbuchu v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem a tou druhou, že se jednalo o akci cizí rozvědky. Beru obě dvě tyto verze vážně a přeji si, aby byly důkladně prošetřeny.“

Dále řekl: „Mohu konstatovat, že ve zprávě BIS se uvádí, a tuto větu jsem si podtrhl, že neexistují důkazy ani svědectví, že by tito dva agenti byli ve vrbětickém areálu.“ Hned dodal: „Z toho ovšem nevyplývá, že podezření z jejich účasti není vážné.“

Pro případ potvrzení podezření Zeman navrhl, „aby Ruská federace za tento případný teroristický čin zaplatila například neúčastí Rosatomu v tendru na Dukovany“. Projev uzavřel slovy: „Počkejme tedy bez hysterie a spekulací na výsledky vyšetřování a potom teprve rozhodněme.“

Premiér Andrej Babiš po schůzce se Zemanem v Lánech 26. dubna 2021 řekl: „Je jenom jedna vyšetřovací verze a to je podle indicií ta, že jde o útok ruských agentů. Pan prezident mluvil také o první verzi ohledně špatné manipulace, se kterou pracovala policie od roku 2014. Vysvětlil jsem mu, že existuje jen jedna možnost.“

Závěr policie z dubna 2024

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) 29. dubna 2024 prověřování odložila podle § 159a odst. 5 trestního řádu. Podle policie výbuchy provedli příslušníci jednotky GRU 29155, „určené k provádění diverzních operací v zahraničí“. Motivem bylo „zabránit dodání zbraní a munice do oblastí, kde ruská armáda prováděla své operace“.

Policie uvedla, že nešlo o ojedinělou akci, ale o součást dlouhodobého diverzního působení ruské vojenské rozvědky v Evropské unii a na Ukrajině.

Proč nikdo nebyl obviněn:

• Podezřelí jsou podle policie v Rusku.
• Ruské úřady odmítly vyhovět českým žádostem o mezinárodní právní pomoc.
• Policie podle svých slov vyčerpala důkazy dostupné v Česku i ve státech, které pomoc poskytly. Další informace potřebné k zahájení trestního stíhání získat nemůže.

Vyšetřovatelé spolupracovali s britskou policií ve společném vyšetřovacím týmu a také s ukrajinskými a americkými úřady. O pomoc žádali i Slovensko, Maďarsko, Polsko, Bulharsko, Rakousko, Nizozemsko a Řecko. Jména podezřelých policie ve svém oznámení neuvedla.

Premiér Petr Fiala na závěr policie reagoval: „Výsledek vyšetřování jasně potvrzuje to, co jsme všichni tušili. Za útoky ve Vrběticích stála ruská rozvědka a Rusko tedy provedlo teroristický útok na našem území.“

Co zůstává otevřené

Nikdo nebyl obviněn ani souzen. Odložení neznamená, že by policie pachatele nezjistila. Podle jejího oznámení nemůže bez spolupráce Ruska získat informace potřebné k zahájení trestního stíhání.